30.8.2007

30.8.2007

Anotace: Takový je dnešek. Jaký bude zítřek?

Všechno jí ho připomínalo. Jeho objetí, jeho krutost. Schoulená u okna tiše vypovídající své pocity laptopu, plakala. Včera se smála. Snažila se ucítit alespoň trošku, malinko, jeho vůni na svých rukou. Vzpomenout si na nekončící polibky za úplňku. Na to, jak jí vzal hlavu do dlaní a pomalu políbil. Bylo to pryč?
Jakoby už nežila celé roky. Pár hodin.
Vevnitř křičela jako zraněná lvice, krvácející před zraky lva. Díval se. Byl tolik lhostejný a ona trpěla. A nakonec odkráčel. Nejdříve houpavým krokem, potom zrychlil. Zmizel a nechal ji tam umřít.
Proklínala vše. Tak dokonalé, pravé, ryzí... oáza sounáležitosti byl najednou okolní svět. Tak moc se chtěla cítit milována. Patřit mu, zase. Znovu. Opět.
To je tak, když Tě láska pomalu zadusí. Když nikdo není ochoten pochopit Tvůj pohled, když pozoruješ lidi okolo a oni Tě nevidí, když toužíš milovat a nemůžeš.
Jsou tak zlomyslní, smějí se. Zdraví Tě – Ví to. Je jedno na kterém kontinentu, kdy, jestli v patnácti nebo čtyřiceti. Vždycky to bolí stejně. Je to jako nejspolehlivější sebevražedná zbraň, když to poznáš. A to poznáš, to pozná každý. Pomalu a krutě to probodává Tvoje vášnivě tlučící srdce, až tlouct přestane. A jak se tomu vlastně říká?
To je tak, když jeden miluje víc.
Autor Irene Forsyte, 30.08.2007
Přečteno 326x
Tipy 5
Poslední tipující: Lisa.Ginmi, Simísek, Gracia
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

nádherný...děkuju za upozornění.... moc hezký, ae smutný...=( mrzí mě, že se takhle cítí tak hodně lidí...

13.01.2008 21:38:00 | Simísek

Děkuju Vám všem za komentáře. Nečekala jsem, že z mé chvilkové slabosti se zrodí povídka, která bude hodna tak fajn komentářů... Děkuju

01.09.2007 10:48:00 | Irene Forsyte

Zdravím, konečně, po dlouhé době, něco od tebe.A myslím, že čekání se vyplatilo ;-) Četla jsem jedním dechem, plně souhlasím s Ginou Roccou, tvoje přirovnání jsou jako bonbonek, pomalu se rozplývající na jazyku :-) A ta pointa, ta je fakt skvostná. Nádherně řečeno, nádherně napsáno.

31.08.2007 23:20:00 | derrry

No, tak tu máme několik komentů k obsahu. Ok, další nepřidám, protože to bylo řečeno celkem jasně. Závěrečná pointa je trefná a pravdivá.
Já bych spíš chtěla vyzdvihnout množství metafor a přirovnání a všech těch úžasných her s jazykem, které jsi na tak malém prostoru využila. Někdy čtu a text a prostě jen čtu, sleduju jednotlivá písmena aspojuju je do slov... a jindy, jako třeba tentokrát, nemůžu jen číst, protože mi okamžitě naskakuje myšlenka o tom, jak je čeština úžasná, krásná, bohatá. Jen malý příklad, napsala jsi "... zase. Znova. Opět." A já se ptám - co to je? Je to jedno a to samé. Ale výsledný účinek je přesvědčivý a působivý.

31.08.2007 18:36:00 | Gina Rocca

krasne, nadherne a bohuzel pravdive...

30.08.2007 21:53:00 | něžnost-sama

Velmi přesně jsi to posala. Kdo miluje míň, ten vítězí. je to kruté. A i když je mi 40, pořád se mi tomu rčení nechce věřit.

30.08.2007 21:13:00 | infinite

Ano je potřeba nejen brát, ale dávát...

30.08.2007 19:49:00 | Bíša

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí