stay or forever go

Anotace: varování: větší zmatenost než obvykle v kombinaci s naprostou absencí velkejch písmenek a jmen poloviny hlavních postav. kdo to nezkousává, ať nekomentuje, to zase nezkousávám já. enjoy:)

pořád mi vtloukáš do hlavy, že seš takovej, jakej seš, a taky už takovej zůstaneš. na jednu stranu mě to někdy fakt točí, ale na druhou:
kdybys nebyl takovej, jakej seš, tak budeš někdo úplně jinej. a já tě chci takovýho, jakej seš. protože kdybys byl někdo úplně jinej, tak už to nebudeš ty. a já chci tebe.
- - -
"tady jsem já s palmou... já s palmou znovu... tady palma beze mě, to sou komentáře jak noha, co?"
usmíval se. koukal jí přes rameno, držel ji kolem pasu a jednou rukou šimral na bříšku.
"a tahle fotka by se mohla jmenovat co dokáže pushupka," zaculila se na jeho pochvalné mmmmm.
"a ten frajer za tebou?"
"no, to je patrik."
trochu zvážněl. najednou to do sebe zapadalo.
"patrik?"
- - -
- - -
stay or forever go
play or you'll never know
your spirit´s devided
you will decide if i´m
all you´ve been waiting for
- - -
prohlížela si ji v okýnkovym odrazu. měla krásný vlasy.
silueta najednou promluvila směrem k té její.
"pěkná kšiltovka. je tvoje?"
otočila se na ni. "ne, ta je mýho..přítele."
doufala, že to řekne (paradox až na půdu), protože už měla připravenou odpověď. "fakt? můj má uplně stejnou. neni to zvláštní?" a při poslední větě nasadila výraz, kterej jí pomohl zdůraznit slovo zvláštní. (falešnej úsměv, pokrčenej nos a možná až příliš výrazná artikulace)
"ty nevěříš na náhody?" snažila se zůstat v klidu, i když se jí trochu zrychlil tep.
"ne. a ty bys taky neměla."
najednou to do sebe zapadalo.
- - -
- - -
"vlastně jsem..nikdy...nikoho nemilovala tak, jako jeho. ani tvýho tátu."
ruku, kterou sahal po klice, nechal zase volně klesnout. ve stejnym okamžiku začala sůl vyžírat modrost jeho očí.
v hloubi duše to věděl, ale poslední, co si přál, bylo být o tom ujištěn.
- - -
- - -
no one to guide us /lost in our senses/
deep down inside i know our love will die
- - -
hlavou se jí honilo, jestli je to jedna z těch denisek, lucinek, barunek a janiček, který zabíraj zbytečně moc (z jejího pohledu) místa na patrikově simkartě.
(víte, tady šlo vlastně o to, že jí nikdy žádná zdrobnělinka nepříslušela. uklidňovala se sice tím, že není jen další ovcí v jeho skromném stádu; že je něco víc. mezi námi: nikdy nebyla něco víc)
"prostě to táhne s náma oběma," pokrčila rameny, smířená naprosto se vším. "s tím rozdílem, že já o tobě vím."
hustá atmosféra je obalovala jako aktimelová bublina.
"já o tobě taky. takže zase takovej rozdíl bych v tom neviděla."
- - -
- - -
forces within me, mix reason with lust
but i try to accept it and not make it worse
cause i know i might lose you by taking the chance
but love without pain isn't really romance
- - -
když vystoupili, přelezla si na sedadlo spolujezdce a zesílila radio. koukala tupě před sebe a automaticky nabírala na lžičku zmrzlinu z kelímku. v bočnim zrcátku bylo vidět jenom její pravý oko. všude kolem tma a všude v tý tmě on.
"myslíš na mě někdy?"
"pořád..."
"a na co myslíš, když na mě myslíš?"
- - -
and her words they make sense and i do understand,
falling in love isn't part of a plan
- - -
- - -
vyměnili si pár probouzecích polibků a ranní ticho narušily dvě smskový melodie.
"to jsi ty nebo já?"
"já," řekla přesvědčeně a natáhla se pro telefon. jedna nová zpráva. "a ty asi taky."
natáhl se pro telefon.
"kdo ti píše?"
"lucka..." (lukáš)
"a co chce?"
mávla rukou. "kde mam tričko?"
otázku shledal řečnickou a věnoval se smsce.
"kdo píše tobě?" vzpomněla si.
"eliška." (alespoň nelhal)
"hmmm. a co chce?"
"vidět mě."
jeho upřímnost s ní málem šlehla. "a ty jí?"
"proč ne."
"přijede sem?" ukázala podvědomě na postel.
"asi jo..."
"řek bys mi to, kdybych se nezeptala?"
"nevim," odpověděl po pravdě. nikdo mu zřejmě nevysvětlil, kdy je ve vztahu povoleno lhát.
"a-ha." tak to mi stačí, dodala v duchu. přečísla se u zrcadla a hodila kabelku na rameno (na to, aby obtáhla oči řasenkou, se jí moc klepaly ruce). "tak ji pozdravuj. ahoj."
"pusu?"
"řekni elišce," šeptla naštvaně a odkráčela s nosíkem nahoře.
- - -
- - -
"proč neni on náš táta, když je to... takhle?"
"protože bych se utrápila," usmála se smutně a schovala zažloutlou fotku zpátky do krabice pokreslený palmama.
"a s tátou jsi šťastná?"
pořád tam stál a čekajíc na odpověď zatajil dech.
- - -
always beside us /trusting my senses/
deep down inside i know love will survive
- - -
- - -