Ironie

"Bála by ses tu v noci?" zeptal se a otočil se na ni.
"Ne... proč se ptáš?"
Ze všech stran slyšeli veselé štěbetání dětí z tábora. Byli na výletě v židovském městě a kráčeli tichým hřbitovem. Vedoucí se snažili utišit rozpustilé nejmenší, ale jejich snaha byla marná.
Ti starší procházeli mezi náhrobky porostlými břečtanem a povídali si o strašných osudech židů za druhé světové války. Stejně tak šli oni dva...
"Jen tak... někdy bych chtěl jít za tmy na hřbitov, ale nemám s kým, všichni se bojí..."
"Já s Tebou půjdu"
Usmál se: "Domluveno"

Ted seděla ve vlhké trávě, slzy jí stékaly po tvářích a i přes to se musela smát té ironii....
Slíbili si, že spolu půjdou na hřbitov a ona tu ted sedí nad náhrobkem...
Už nikdy spolu na hřbitov nepůjdou... a stejně tam spolu byli...