Osud

Anotace: Moje prvotina:-). Byla 5 let uložená pod 10 centimetrovou vrstvou prachu. No snad se bude líbit.

Tmavá, vlhká a plísní obrostlá cela. To je můj domov už 9 let. Ptáte se proč jsem tady? Za vraždu. Kdysi mi chyběla láska. Trápil jsem se kvůli ní, ona mnou mezi tím začala opovrhovat. Bylo mi 19 když se tento příběh začal odvíjet. Měl jsem v celku normální dětství. Rodiče se rozvedli když mi bylo 12 prostě jako každé druhé dítě. V 15 jsem udělal přijimací zkoušky na střední atd. V 19 jsem dokončil střední a rozhodl se pracovat. Vzal jsem místo číšníka v jedné nejmenované restauraci nejmenovaného města. Tam jsem se seznámil s moc milou a hezkou dívkou. Začali jsme se sbližovat a bylo nám spolu moc dobře. Byla o rok mladší než já a měla staršího bratra. Její bratr býval kdysi v pasťáku za vandalství, rvačky a podobné věci. V době našeho sblížení byl za ty samé věci ve vězení. Po 3 měsících mě představila rodičům, což jsem později udělal také. Prostě láska jako bič. Po 9 měsících nám bylo jasné že spolu chceme prožít zbytek života. V tu dobu pustili z vězení jejího bratra. Od té doby byla pořád vystrašená a ne svá. Potom jsem ho poznal. Byli jsme na procházce parkem a bavili se o svatbě. Říkali jsme jak by to asi mělo vypadat a smáli se a ke konci si z toho dělali legraci. Šel naproti nám muž. Tmavé krátké vlasy, výška asi 180 cm .Měl na sobě džíny a bílé upnuté tričko. Když v tom si ho všimla má nastávající. Tlak který byl v tu chvíli vyvinut na mou dlaň bych od ní nečekal. Když jsme ho míjeli popadl mě za předloktí a škubnul tak že mi málem urval ruku. Já i má vyvolená, která mě stále pěvně svírala jsme padli k zemi.Uslyšel jsem jekot a potom už jenom vím že mě někdo zuřivě tloukl pěstí do obličeje. Probudil jsem se v nemocnici kde jsem odpočíval se zašitým obočím a lehkým otřesem mozku. Když mi sdělili co se stalo, nevěřil jsem. Poté co mi rozmlátil obličej nás uviděl asi 35letý muž. Viděl co se děje a zavolal policii. Hned poté mi běžel na pomoc. Má drahá upadla na kámen, rozbila si lebku a ztratila vědomí. Muž ze mě odstrčil bratra a říkal něco ve smyslu že za okamžik přijede policie. Teď leží ve stejné nemocnici s třemi polámanými končetinami a nosem. Policie neví kde pachatel je ani co dělá. Za tři týdny mě pustili. Má vyvolená už byla taky doma a tak jsem šel rovnou na ní. Začala se mi omlouvat a vysvětlovat jak to měl v dětství těžké. Že mě nechtěl zabít, chtěl jenom abych se od ní držel dál. Argumentoval jsem že má hlavu obvázanou obvazem, ale ona mě hned zarazila že JÍ nechtěl ublížit. Potom se podívala na hodinky které měla na její překrásném předloktí. Okamžitě řekla že musím jít.V hlase měla zřetelnou paniku. Nevím jak,ale hned jsem věděl co příjde. Byli jsme v ložnici jejích rodičů. Jenže teď vypadala nějak jinak. Teď to byla jeho ložnice. Nevšiml jsem si toho protože jsem byl příliš zabraný do rozhovoru s ní. Na stěně vyseli nože, plynová maska a další věci, kterých jsem neměl čas si všimnout. Otevřeli se hlavní dveře. Byl to on kdo přišel „domů“. Na skříni která byla nalevo ode mě byl sprej. Nevím jestli to byl sprej na hmyz,deodorant nebo osvěžovač. Když vešel,jeho tvář se roztáhla hněvem jaký jsem dosud neviděl. Vyrazil a znovu mě složil na zem. Potom přišel na řadu sprej. Trefa do černého. Půlku nádoby jsem mu vyprázdnil přímo do očí. Má milá křičela ať toho nechám. Prosila mě. Ona mě prosila. Potom proběhla dveřmi a byla pryč. Najednou jsem dostal strašný vztek. Bylo nám spolu tak nádherně. Chtěli jsme se vzít, mít děti a strávit spolu zbytek života. Potom příjde on během pár dnů nás od sebe odtrhne. A teď se válí v křečích poblíž otlučené skříně. Vzal jsem ze stěny nůž a přitom vykřikoval. Nepamatuji si přesně co, ale bylo to něco jako proč se mezi nás pletl, proč nás rozdělil atd. Potom jsem bodal,bodal a bodal.Padl jsem šokem a zármutkem vedle něj na kolena a začal brečet. Vztek vyprchal. Zůstal strach a smutek. Potom přišli muži v černých uniformách a potom už to šlo rychle. Čekání, soud a potom má osudová cela. Sedím v ní a přemýšlím proč se to muselo stát.
Zítra mě konečně pustí na svobodu. Dlouhých 10 let je pryč. 10 let plných přemýšlení. Došel jsem k závěru že nelituju. Kdyby ten hajzl ještě žil, ZABIJU HO ZNOVU!