Vánoční povídka

Anotace: Každý si představuje Vánoční shon jinak. Třeba je to zrovna takhle, kdo ví?

Asi každé malé dítě věří na Ježíška, ale málo které dítě ví, jak asi vypadá takový pracovní den u Ježíšků. Já to také nevím, ale mohl by vypadat nějak takhle…

… Začátkem prosince si pan Ježíšek zaletěl na malou okružní jízdu po republice a vybral zpoza oken dopisy od dětí, které obsahovaly prosby typu: „Prosím tě, Ježíšku, přines mi kolo…“ nebo: „Milý Ježíšku, chtěl bych autíčko na dálkové ovládání a panenku pro sestru“ atd. Když se s tímto nákladem vrátil domů, nastala práce pro paní Ježíškovou. Paní Ježíšková je malá hodná babička, co se stará o svého těžce pracujícího muže, a protože toho má pan Ježíšek v prosinci na práci příliš, tak mu vypomáhá. Jejím úkolem je přečíst si všechny dopisy od dětí a roztřídit je na hromádky podle typu přání a podle toho, jestli věci, jaké si děti přejí, mají doma v komoře, nebo jestli pro ně musí poslat Skřítky. Tohle zabere pár dní, ve kterých pan Ježíšek promazává saně, krmí soby, kontroluje zásoby sena na cestu po domácnostech a sepisuje, co všechno musí Skřítci přivézt ze skladu na severním pólu, kde je i výrobna dárků. Zapomněla jsem se totiž zmínit, že Ježíškovi bydlí normálně na severním pólu, ale na zimu se stěhují do „teplých krajin“, neboť pana Ježíška trápí plotýnky a nesnese teplotu nižší než -25°C. Když už má paní Ježíšková roztříděny všechny dopisy a jsou napsány seznamy, zaletí se pan Ježíšek ještě jednou podívat za okna všech domovů, aby i opozdilci měli šanci něco dostat. To bývá většinou kolem desátého prosince, a když se vrátí domů, tak ještě pár stovek dopisů přinese. Paní Ježíšková se tedy znovu pouští do práce, a aby jí nebylo smutno, upeče pan Ježíšek, přesně podle tajného receptů dávných předků, pár vánočních sušenek a společnými silami se pak prokoušou tou novou záplavou přání a děkovných dopisů.

Okolo třináctého prosince, jsou již všechna přání sepsána, a tak mohou pomocníčci pana Ježíška Skřítkové, vyrazit na poměrně dlouhou a únavnou cestu na severní pól, aby přivezli dárky. Protože Skřítkové jsou vlastně takové velké malé děti, dostanou od pana Ježíška na Štědrý den také nějaký dárek a od paní Ježíškové pletené punčochy a nové klapky na uši. Hlavně dostávají cucavé bonbóny a čokoládové tyčinky, protože tyhle dobroty jsou stimulací pro každé dítě, i když mu je už něco přes sto let. Nasednou tedy do speciálního vánočního letadla, které si každý rok půjčují od Rady skřítků, a vydají se na cestu na pól. Hned po příletu jsou jim kontrolovány papíry, kopie objednacího listu a občanské průkazy vydané někdy kolem roku 1940 na obranu proti zvýšené kriminalitě v balicím oddělení. Když jsou zkontrolováni a vpuštěni do haly, ujme se jich půvabná sekretářka, která jim nabídne horkou čokoládu a samozřejmě také bonbóny a tyčinky. Skřítkové si musí sice na svůj náklad pár hodin počkat, protože zájemců o dárky je z celého světa spousta, ale nakonec se naposledy v tomto roce napijí výborné horké čokolády, zamávají půvabné sekretářce a se svým letadélkem vzlétnou směr Česká republika.
Pan Ježíšek je už netrpělivě očekává, a jakmile přistanou, zavede je dovnitř ke krbu, kde dostanou čaj, sušenky a termoláhve. Protože je už všechno připraveno na nadílku, dárky jsou pod střechou, sobi si pochrupkávají ve stáji a oblek pana Ježíška je čerstvě vypraný, uloží se všichni ke klidnému spánku, aby je čtyřiadvacátého prosince vzbudila paní Ježíšková, která se o ně bude, dokud spí, starat a která jim pak naposledy přežehlí obleky, upraví čepice a zaštupuje ponožky.

„Vstávat, máte spoustu práce!“ ozve se paní Ježíšková, která vstávala jako první, aby uvařila čaj a zatopila v krbu. Chvíli se všichni jen tak převalují a mručí, ale za chvíli jim dojde, co je dneska čeká a okamžitě vyskočí a začnou se shánět tu po ponožkách, tu po kabátku, ale paní Ježíšková má už naštěstí všechno připravené, a tak můžou zasednout ke stolu a nacpat si bříška teplými koláči a horkým čajem. Samozřejmě, že se ani tento den neobejde bez potíží. Skřítek Šmudla si svůj obleček potřísnil jahodovou marmeládou a malér byl na světě! Naštěstí je tu ještě paní Ježíšková, která přispěchá na pomoc a spolu se svým univerzálním odstraňovačem skvrn odvrátí jistou katastrofu. Po snídani nastane zmatek. Honem překontrolovat, promazat a očistit saně, probudit soby a zajistit nakládání dárků, kterého se ujmou Skřítkové. Ale co to? Pan Ježíšek je nějak zmatený, hledá svou čepici. Když mu skřítek Pracant oznámí, že ji viděl naposledy u snídaně, zjistí se, že je až na dně saní, pod tou velkou hromadou dárků! Skřítkové tedy musí všechen náklad vyložit, vyndat Ježíškovu čepici a všechno zase naložit. I přes všechen stres je u toho spousta legrace. No, a je čas vyrazit, nejprve poletí Ježíšek a Skřítkové do domovů s malými dětmi a teprve pak do ostatních domácností. Rozloučí se tedy ještě s paní Ježíškovou a hurá do práce!

Je pozdě večer, ve vzduchu jsou slyšet rolničky a na nebi jede vůz tažený soby s osmičlennou posádkou. Vůz je už prázdný, Ježíšek rozdal všechny dárky a teď se, spokojen, vrací domů. kde čeká hodná paní Ježíšková, rozsvícený stromeček, kapr a cukroví na stole a pod stromečkem dárky. Po nadílce jdou ještě všichni společně do kostela na půlnoční a pak zalezou do pelíšků a vzbudí se až na Nový rok, aby mohli uklidit a připravit se na cestu domů.
Tak takhle nějak to může vypadat v prosinci u Ježíšků, ale třeba je to úplně jinak, třeba je Ježíšek nevrlý a paní Ježíšková peče mizerný sušenky, kdo ví…?