Co si myslíš ?

Anotace: Nad tímhle zamyšlením jsem strávila jen chvilku, ale psala jsem do něho vše co sjem v tu chvíli cítila a budu cítit až do konce života... Kdo nezažil, nepochopí

Jednou se mne kamarád zeptal, co si o něm myslím, stála jsem tam před ním a zírala mu do očí, ale nedokázala jsem se zmoct na jediné slovo, jindy jsem s ním dokázala mluvit dlouhé hodiny bez zaváhání na jakékoli téma, ale na tuhle otázku jsem mu odpověd poskytnout nedovedla. Sklopila jsem oči a omluvila se za to, že mu to nedovedu popsat, bylo mi to líto, je to můj nejlepší přítel a já mu ani nedovedu říci, co pro mne znamená a co si o něm myslím.
Druhý den mne zastavil v půlce chodby a řekl mi do očí co si o mne myslí on :
,, Mám tě strašně rád, jsi milá, skvělá, ale hloupoučká, naivní, nechápeš tenhle svět a nikdy se v něm nebudeš moct vyznat "
Píchlo mne to u srdce a jeho slova mi zněla v hlavě po celý den, pár lidí mi už vmetlo do tváře že jsem hloupá a naivní, ale neměla jsem nejmenší důvod to od nich brát vážně. Když mi to ale řekl on bolelo to, čim více jsem pátrala, co jsem udělala za chyby, tím více to bolelo, každé slovo se samo znovu a znovu vrývalo do mého srdce a vystrkovalo z něho pocit jistoty a zázemí.
Dodnes nevím co bych mému příteli řekla, kdyby se mne znovu zeptal, co si o něm myslím a nevím také jak odstranit slova, která mi vepsal do srdce, pokaždé, když pochybím, skazím jakoukoli věc, znovu mi v hlavě zní jsi hloupoučká, naivní, možná to je ten důvod, že tu teď sedím, v kaluži krve, a odcházím do temnoty. Avšak ta slova se táhnou za mnou, nechtějí mne nechat samotnou, nechtějí mne nechat uniknout, nechtějí mne nechaz opustit svět pro který jsem moc hloupoučká, svět ve kterém se nebudu moci vyznat.
A tak když můj přítel ted přichází do mého pokoje, aby se rozloučil s mou existencí, může spatřit svá slova vyrytá do všech stěn, a může taky spatřit mé srdce ve kterém stéle doznívá ta věta, která změnila můj život a když listuje mými sešity, vidí tu samou větu psanou na každé straně.
Když stojí u mého hrobu, na jehož náhrobním kameni jsou podle mého posledního přání napsána jeho slova, nevidí je, vidí sebe, sebe jako vraha, člověka, který ukončil život někoho, koho mněl radši než cokoli na světě, na tom světš, ve kterém se ted nemůže vyznat...