Anotace: ...a třeba ne...
Třeba se někdy vzbudíš se vzpomínkou na mne..
...a bude to vzpomínka hezká...
Třeba si jednou vzpomeneš na naše společné chvíle a zážitky...
...aniž by jsi měl hořkost v ústech a bolest v srdci...
Třeba mi jednou zavoláš, abys mi řekl - odpouštím Ti..
..ale já budu mít zrovna vypnutý telefon...
Třeba se máme potkat v tramvaji či v autobuse, ale Ty zrovna nemůžeš najít své oblíbené tričko a tak pojedeš dalším spojem...
...vždyť se tolik neděje, že??
Třeba nám osud chce opravdu potvrdit přísloví, že - 2x do jedné řeky nevstoupíš a proto jsem dala přednost někomu jinému, když ses pokusil získat mne zpátky ( a na chvílí jsi mě měl)...
Třeba vložím tyto své úvahy na internet, protože víš, že občas a kde své "nápady" vkládám...
... a třeba Ti dám odkaz na mail, aby sis to "opravdu" přečetl...
A třeba víme, že to život píše scénáře a my nejsme režiséři, ale pouhými herci...
A třeba nakopeme celému osudu zadek a ukážeme, že si dokážeme odpustit a budeme přátelé jako posledních pár let!!!
A třeba to vyznání zůstane na papíře a ty se nedozvíš, že TO, co se stalo je MI OPRAVDU STRAŠNĚ MOC LÍTO...
ODPUSŤ MI !!!
Líbí se mě jak to je napsané, že je to od srdce. Úpřimné. Jen bych to nedala mezi povídky, ale na tom až tak nesejde... ;)
27.08.2008 20:16:00 | lennerka
Velmi dojemné, emoční, zkrástka pocitové ... mno, nevím, co napsat na to, že chtěla získat Tě zpět a na chvílu měl, ale přednost dostal někdo jiný ... je to těžké, já to také zkusila ...
06.03.2008 13:57:00 | NikitaNikaT.