Vítej....

Anotace: Moje povídka o Dracovi Malfoyovi a o tom, jak by to mohlo být. Jde spíše o psychologický rozbor...:-)Mělo to velký úspěch, tak snad se Vám to bude líbit také...

Draco slyšel pláč z ložnice rodičů, vydal se tam. Když otevřel dveře uviděl matku, jak sedí na posteli a hlavu má v dlaních.
,,Mami, co je?" zeptal se jemně a posadil se vedle ní.
Narcisa vzhlédla a upnula na něj své modré oči, které měla podlité krví.
,,Proč? Draco, proč? Co jsem udělala…" řekla a začala zase usedavě plakat.
,,Co se stalo?"
,,Tvého otce zatkli…dnes v noci, při té akci. A Pán mi napsal…bože…" plakala při pohledu na papír v jejích dlaních. ,,Musíš nastoupit na jeho místo, jinak nás zabije oba.Víš Draco…už od doby, kdy jsi se narodil tě chtěl Lucius učit zlu. Já byla proti, na to abys byl zlý máš moc jemnou duši, ale on dělal, že má slova neslyší. Chtěl abys byl za každou cenu jako on, ale má to jeden zásadní háček, ty jsi po mě. I já byla ke zlu donucena…to Bela…eh..no nic nebudu svádět vinu na ostatní. Jde mi jen o to, že ty nejsi vhodný kandidát na Smrtijeda. Ty prostě nejsi zlý a i když si to Potter myslí, jednou pozná, že ty budeš jeho největší naděje."
Draco nevěděl, co říct a ani nemusel…:
,,Víš tvůj otec nedokázal nikdy nikoho milovat…naše manželství je o něčem jiném. Je to spíše dohoda…nutnost, ale ty jsi jiný. Ať je Lucius jaký chce miluji ho, uvnitř je to jemný a úžasný muž, ale dusí v sobě hodného člověka. Draco, trhá mi srdce, že musíš nastoupit a udělat tu stejnou chybu jako já. Když ti bylo jedenáct, byl jsi tak moc posedlý tvým otcem, že jsi mě naprosto vypustil ze života. Chtěl jsi být za každou cenu jako on…a ihned jsi si zprotivil Pottera i když by to byl velice vhodný přítel. Má v sobě Zmijozelskou krev," řekla Narcisa jedním dechem až Draca zarazila, nikdy ji nebral jako křehkou ženu, působila na něj panovačným a silným dojmem.
,,Pokud je to nutné, tak budu Smrtijedem…" řekl Draco a snažil se aby to vyznělo sebevědomě a asi to vyšlo.
,,Ach, vím, teď si asi říkáš, že jsi konečně jako tvůj otec. Asi to pro tebe hodně znamená, ale opravdu není o co stát."
Draco věděl, že má pravdu, zjistil to teprve před rokem. Jeho otec nebyl tak silný jak se dělal, v podstatě to byl ubohý manipulant, ale nikdy matce neřekl, že ví jaký otec je.
,,Kdy bude obřad?" zeptal se po chvilce ticha Draco.
,,Dnes o půlnoci, budou tam všichni, úplně všichni…Smrtijedi. Nejdříve, ale budu muset zajít na návštěvu k Severusovi." Řekla a přemístila se.
Draco se podíval na své hodinky…bylo devět hodin večer a po zahradách okolo domu padla tma. Chvilku tam jen tak seděl na posteli a přemýšlel a když na hodinách odbylo jedenáct, zvedl se a odešel si obléct hábit, který nosí na schůze Smrtijedů.
V půl dvanácté dorazila Narcisa, celá ubrečená, ale vypadala spokojeně. Za ní se objevila Belatrix…
,,Pořád nemůžu pochopit, jak jsi to mohla udělat!!!"Křičela Bela.
,,Dost, je to můj syn a já nedovolím, aby se mu něco stalo…" nedořekla Narcisa, protože spatřila Draca, který na ně koukal a stál ve dveřích, vůbec nebyl překvapený.
,,Ahoj mami, ahoj Belo." Pozdravil, jakoby se nechumelilo.
,,Ahoj!!" Vykřikla Narcisa a běžela ho obejmout. Bela se zašklebila při tom projevu lásky a soucitu, nikdy nic takového neuznávala. Narcisa byla překvapená, že Draco její obětí opětoval, jeho obětí bylo vřelé. Po dlouhých letech cítila teplo jeho těla, Draco ji nikdy neobjímal.
,,Půjdeme?" Yeptala se netrpělivě Bela,kterou to přestávalo bavit.
,,Jistě." Řekla Cisa a pustila ho. Všichni se společně přemístili…
Za půl hodiny se sešli všichni…Draco stál po boku matky a usilovně se snažil zachovat chladnou tvář. Pohlédl na Annu, jeho nejmilejší dívku na světě, ta se na něj usmívala, aby ho podpořila. Sama to už má za sebou, minulý týden ji Smrtijedi přijmuli mezi sebe. Náhle do ní drkl její otec.
,,Přestaň se na něj tak šklebit!" Pokáral ji hrubým hlasem.
,,Ale Severusi, nech je. Lásce se nedá poroučet!" Řekl muž vedle něj.
Snape si odfrknul, lásku neuznával i když si doteď jasně vzpomíná na svou velkou lásku. A i na tu současnou, se kterou má Annu.
Anniny hnědé oči zářily při pohledu na Draca…tolik ho milovala. Byla jím posedlá již od doby, kdy ho poprvé spatřila v prvním ročníku.
Najednou všichni svou pozornost upnuli k Pánovi, který se objevil před Narcisou a Dracem.
,,Tak jsi dorazil Draco, syne Luciusův. Vítám tě. Jak víš Anna se už také stala jednou z nás a situace, která se odehrála včerejší noci si vyžaduje řešení. A to je…aby ses stal Smrtijedem.
Dnes složíš přísahu a potom ti zadám úkol. Jsi připraven?" zeptal se Voldemort sladkým až naivním hlasem.
,,Ano!" Odpověděl pevně Draco a natáhl k Pánovi svou levou paži.
Ten ji uchopil a udělal hůlkou velice těžký pohyb,Draco ucítil ostrou a pálivou bolest…po chvilce malinko ustala, ale pořád nepříjemně pálila.
,,Nyní Draco, přísahej! Že mi budeš sloužit věrně a nikdy nezklameš mou důvěru. Tvé služby budou oddané a nikdy se nebudeš ptát po důvodu mých rozhodnutí. Přísahej!"řekl Voldemort
,,Přísahám." Odpověděl Draco a koukal se zpříma na Pána, stálo ho to mnoho úsilí. Nenáviděl ho, celám svým srdcem proklínal jeho černou duši, která tak moc smrděla zlem.
,,Nechť je tvá přísaha vyslyšena. Stáváš se právoplatným Smrtijedem…" oznámil slavnostně Pán a zmizel.
Jako první k němu přišel Snape:
,,Draco, vítej…" řekl a pohlédl zvláštním pohledem na Narcisu. Po něm přišli na řadu další členové.
Jako poslední k němu přistoupila Anna, tak moc podobná jejímu otci, nikdo něměl ani zdání o její existenci. Severus ji držel v utajení, nikdo je spolu nikdy neviděl. A ni její spolužáci ve škole nevěděli, že je dcera Snapea. Věděl to jen Draco, který ji znal od malička.
Podala mu svou ruku, Draco ji uchopil. Anna byla tak moc podobná jejímu otci, její oči a pohled. Každý říkal, že je spíše po matce, ale Draco na ni viděl znaky jejího otce. Vlasy ji spadaly po ramena a leskly se v měsíčním světle.
,,Draco…" začala.
,,Ne, ne…nic neříkej Anno. Vím to…" zarazil ji Draco, Anna se tvářila překvapeně.
,,Tati, tys mu o tom řekl?" Zeptala se Severuse, který opět stál po jejím boku jako hlídací pes.
,,Řekl, svatba bude v létě. Máte to štěstí, že se máte opravdu rádi…" řekl chladně.
Draco věděl, že Severus není takový studený čumák, jak se dělal. Slyšel od otce, že Annu miluje a moc si ji hlídá. Na okamžik mu ho bylo líto, ale pak se probral.
,,Proč se musíme vzít ?A ještě nejsme dospělí…zapomínáš na to, že Anna je o rok mladší než já." Zeptal se Draco.
,,Ty, jako Luciusův syn, bys měl vědět, že zákony se dají lehce obejít! Tvůj otec toto pravidlo velice často používal." Odpověděl a odešel.
Anna pohlédla na Draca a naopak on na ní…oba věděli, že nastávají kruté časy. A oba si uvědomovali, že na straně zla nemají co dělat, jak Anna tak Draco jsou po matce………….

Konec