Návštěvnost
Cesty lidských duší
Cesty lidských duší
ROZČAROVÁNÍ
Seznámení dvou lidí. Pan H. a slečna S. je to krásný. Náklonnost se jeví oboustranně. Moc se neznají. Jeden druhému ukazují jen to, co chtějí. Snaží se být milí. A tak se slečna S. zamiluje... neuvědomuje si, že pana H., i když se znají skoro šest let, začíná teprve poznávat. Pan H. ještě zcela nechápe situaci. Je stále milý. Pak se to ale dozví. Kdosi mu to řekne. A odchází ze scény. Ani neví jak moc tím slečně S. ublíží! Najednou stojí na jevišti úplně sama. Září na ni reflektor – aby ji každý mohl vidět. Diváci jsou na rozpacích. Začínají tleskat. Říkají si, že potleskem ji rozveselí. Ale ona, s každým člověkem, který zatleská, padá stále hloub a hloub. Padá do prázdnoty.. jako by se propadla až na dno své temné a osamělé duše…
NEJISTOTA
Proč se to stalo? Proč jsem se tak hloupě musela do něj zamilovat? Je to jen moje chyba! Měla jsem to tušit! Kdo by tě mohl milovat? Kdo? Kdo? Jsem tak hloupá! Musím s ním mluvit! Ne, to nesmíš! Navíc se zamiloval do paní M.! proč? Proč mi to udělal? Vždyť mu na mně vůbec nezáleží. – Možná proto tě nikdo nemá rád! Podívej se, jak jsi sobecká! – A do všeho ještě paní K… proč na ni žárlíš? Není na tom líp než ty! Vždyť to víš! Tak proč pochybuju? Takhle to přece nemuselo skončit… ale ano, muselo. Tak si nebudeme slibovat něco, co nesplníme. Nebudeme doufat v něco, co nepřijde… stačí jen říct sbohem, ano? Tak to řekni. Řekni to, prosím..!
SMÍŘENÍ
Záblesk! On se vrátil na podium! Už tu nejsem sama! On se vážně vrátil, nemůžu tomu uvěřit! Říká, že jsem jeho nejlepší kamarádka, objímá mě. Má mě vážně rád! Diváci tleskají, jsou nadšení. Jsi má spřízněná duše v tomhle světě bláznů. Copak bych tě tu mohl nechat? Ach, jak jsem mohla pochybovat?! On mě má vážně rád. Vím, že se na něho můžu spolehnout. Ale říká také: jsme si příliš podobní než abychom byli milenci. Ano, já vím. Jsme nejlepší kamarádi. Proč chceme stále víc než máme? Jakto, že nám to nestačí?!...
..seznámení dvou lidí. Pan H. a slečna S. je to krásný. Náklonnost se zdá být oboustranná. Jeden druhému ukazují jen to, co chtějí. Snaží se být milí..
A tak se slečna S. zamiluje…
Seznámení dvou lidí. Pan H. a slečna S. je to krásný. Náklonnost se jeví oboustranně. Moc se neznají. Jeden druhému ukazují jen to, co chtějí. Snaží se být milí. A tak se slečna S. zamiluje... neuvědomuje si, že pana H., i když se znají skoro šest let, začíná teprve poznávat. Pan H. ještě zcela nechápe situaci. Je stále milý. Pak se to ale dozví. Kdosi mu to řekne. A odchází ze scény. Ani neví jak moc tím slečně S. ublíží! Najednou stojí na jevišti úplně sama. Září na ni reflektor – aby ji každý mohl vidět. Diváci jsou na rozpacích. Začínají tleskat. Říkají si, že potleskem ji rozveselí. Ale ona, s každým člověkem, který zatleská, padá stále hloub a hloub. Padá do prázdnoty.. jako by se propadla až na dno své temné a osamělé duše…
NEJISTOTA
Proč se to stalo? Proč jsem se tak hloupě musela do něj zamilovat? Je to jen moje chyba! Měla jsem to tušit! Kdo by tě mohl milovat? Kdo? Kdo? Jsem tak hloupá! Musím s ním mluvit! Ne, to nesmíš! Navíc se zamiloval do paní M.! proč? Proč mi to udělal? Vždyť mu na mně vůbec nezáleží. – Možná proto tě nikdo nemá rád! Podívej se, jak jsi sobecká! – A do všeho ještě paní K… proč na ni žárlíš? Není na tom líp než ty! Vždyť to víš! Tak proč pochybuju? Takhle to přece nemuselo skončit… ale ano, muselo. Tak si nebudeme slibovat něco, co nesplníme. Nebudeme doufat v něco, co nepřijde… stačí jen říct sbohem, ano? Tak to řekni. Řekni to, prosím..!
SMÍŘENÍ
Záblesk! On se vrátil na podium! Už tu nejsem sama! On se vážně vrátil, nemůžu tomu uvěřit! Říká, že jsem jeho nejlepší kamarádka, objímá mě. Má mě vážně rád! Diváci tleskají, jsou nadšení. Jsi má spřízněná duše v tomhle světě bláznů. Copak bych tě tu mohl nechat? Ach, jak jsem mohla pochybovat?! On mě má vážně rád. Vím, že se na něho můžu spolehnout. Ale říká také: jsme si příliš podobní než abychom byli milenci. Ano, já vím. Jsme nejlepší kamarádi. Proč chceme stále víc než máme? Jakto, že nám to nestačí?!...
..seznámení dvou lidí. Pan H. a slečna S. je to krásný. Náklonnost se zdá být oboustranná. Jeden druhému ukazují jen to, co chtějí. Snaží se být milí..
A tak se slečna S. zamiluje…
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk