Život mladého anděla

Anotace: Anděl , který by radši andělem nebyl ....

„Máš dole práci ! „ zněl rozkaz z velkých úst .
„Ach , dobře už tam jdu „ odpověděl poměrně mladý anděl . Mohlo mu být tak 17 snad 18 . Jmenoval se Tobias a andělem se stal teprve chvíli . Jako člověk naboural . Jel z večírku opilí a protože se nepřipoutal , zemřel . Teď má za trest chodit pro lidi , kteří skoncují se svým životem . Dělá to strašně nerad .
Na slabém , žlutém papírku si přečetl adresu a letěl . Doletěl ke staré budově , která dřív sloužila jako ubytovna . Nyní , tam ale už nikdo léta nebyl . Stalo se to místem klubů a útočišť .Někdy i obydlím pro bezdomovce . Vešel do velké zašedlé místnosti . Ve zdech byly vyryta srdíčka , jména , štěstí . Lehce přejel rukou po zdi a z ní začala opadat omítka . Na zemi spatřil onu osobu , pro kterou přišel . Byla to dívka . Bylo jí tak 16let . „Dneska , to bude těžké „ povzdechnul si . Ležela na špinavé podlaze . Vedle ní leželo několik prázdných obalů od prášků na spaní . Byla bílá , jako právě napadlý sníh . Dovnitř vešel muž . „ Proboha děvče !!!! „ vykřikl . Vzal dívku do náruče a zavolal záchranku .
Tobias vyletěl na chvíli ven . Nemohl už to vevnitř vydržet . Chtělo se mu řvát , proč to musí dělat právě on . Že přece nechtěl jet opilí . Stál tam celý ztuhlý, už se setmělo a ochladilo se . K domu přijela záchranka , policie a sní ještě několik dalších zvědavých lidí , kteří se odtrhli od svých televizí . Vyměnili bačkory za teplé boty , vzaly si zimní bundy a šli zjistit, co se v jejich okolí stalo . Všude se rozléhal šepot a blikající světlo záchranky . Tobias zahlédl chlapce , který pozoroval lékaře vynášející dívku . Plakal . Slzy mu stíhly jedna za druhou . A tiše vyslovil do nebe „ Vždyť já ji miloval „ . Bylo mu ho strašně líto . Nemá tohle rád . Kéž by u toho nikdo nebyl . Přistoupil k bledé dívce .Vzal její duši do náruče a vzlétl do oblak . Ještě jednou se podíval dolů . Tam se pomalu všichni rozcházeli do svých domovů a velké pohřebářské auto naložilo dívčino těla a odjelo . Vše utichlo . Jen jemný , tichý pláč . Pláč bolavého srdce . Srdce , které tolik milovalo . Tobiáš si povzdechl ještě jednou . Poznal , že bude mít další práci . Smutně se podíval na kluka , zavřel očí a odletěl .