Noční

Anotace: v noci jsme k sobě samým mnohem upřímnější než přes den. Proto v noci píšu nejradši :)

Chybíš mi.Asi nevíš, že na tebe myslím, jenže já musím. Dáváš mi sílu. Cítím se s tebou zvláštně živě, jako kdyby se ve mně něco rozhořelo. Nejsem šťastná tak, jak by se mohlo zdát. Já vím, že to nevíš. Vím, že k sobě nemáme blízko a že na mě nemyslíš. To nevadí. Jenže když jsi blízko, cítím něco zvláštního. Sama se těhle pocitů občas bojím, ale vím, že nemusím. Navzdory všemu pro tebe nic neznamenám a míjíme se jak to jen jde. Nemůžu se na tebe usmát, když ty se nesměješ na mě. Nemůžeme si být blízcí, když k sobě neumíme najít cestu. Zajímalo by mě, na co jsme si občas hráli. Proč, v čem tahle hra vlastně spočívala, jakou roli jsem v ní měla. Nejsi můj kluk a já nejsem tvoje holka. Takže automaticky se nic neděje, asi. Sezonní záležitost. Čas od času. Jsem divná, že mi to vadí? Máš chvilku času, tak proč ne, že? A pak bys mě zase nejradši neviděl. Ach jo. Nemůžeš vědět, že mě to trápí, já vím, ale třeba bys to mohl aspoň tušit. Nejsi pro mě nic, co trvá jen chvilku, když jsme sami a nikdo nás nevidí. Jsi pro mě mnohem víc, ať už to znamená cokoliv. A já pro tebe ne. Ať dělám, co dělám, pořád mě to trápí a nejde se přes to jen tak přenést.

Bojím se tmy. Ve dne se na všechno líp zapomíná, jenže noc vrací ty smutné věci zpátky. Obrazy trápení létají po stěnách, buší v hlavě a chtějí ven. Chtějí vidět slzy, tanec zoufalých myšlenek, chtějí, abych to všechno měla před sebou. Tu nervozitu, napětí, ty krásný pocity a bum- prostě chvíle, co trvá jen chvíli, jenže stojí za to. Pak se mi všechno směje, že už ta chvíle odešla. A ona pořád odchází, vstupuje do hlavy i jiným lidem a já pekelně žárlím. Je jen moje a chci ji pořád a pořád, znova, dokola, nekonečně mnohokrát v častých neuzavřených intervalech s racionálními čísly. Trápí mě to, trápí.

Byla jsem v něčí náruči a cítila jsem, že tam patřím. Držela jsem někoho za ruku a měla pocit, že mnou probíhají malé náboje. Hladila jsem někoho po vlasech. Líbala jsem někoho na rty a chutnalo to skvěle. Myslím na někoho a bolí to. Dívám se na někoho a trápí mě to. Směju se na někoho a nevím, jak to cítím. Přemýšlím nad tím, proč hezký věci netrvají věčně a nevím.