ŠTĚSTÍ NÁM NEPŘEJE

Anotace: Dokázali by spolu všechno ale bohužel nemohou. Není jim to dovoleno. Nikomu nic neudělali ale stejně spolu nemohou zůstat. Jejich srdce se naplní bolestí.

Stála tam, opuštěná a sama. Stála promočená až na kost a kapuci měla staženou co nejvíc do obličeje a se sklopeným obličejem pozorovala jak kapky vody dopadají na zem. Bylo divné že dnes neměla puštěný hlasitý j-rock v uších. Už nemohla jeho hlas slyšet, zabíjelo jí to. Potřebovala ho vidět. Malé kapky se změnili na ohromně velké kapky a ona byla promoklejší čím dál tím víc "Yumiko" uslyšela své jméno, vyřčené jeho dokonalými ústy. Mírně zvedla hlavu a uviděla ho jak se k ní blíží "proč tu stojíš tak na dečtí?" optal se s milým ale ustaraným výrazem, nevyznal se v ní. Měl úplně zmoklé vlasy a kapky z jeho vlasů putovaly po jeho obličeji a hrudi. Zamyslela se nad odpovědí a usmála se "všichni se schovávají a já budu ta jedna jediná co se schovávat nebude a bude stát na dešti" věděl že její věty měli dvojsmyslnost, chtěla mu tím ukázat že je silná ale on věděl že ho potřebuje. Pomaličku došla úplně těsně k němu a objala ho. Přitiskl si jí k sobě a nasál její jahodovou vůni. Chytl jí za její ledovou ruku "jsi úplně studená, pojď udělám ti čaj" usmál se "ale jedině jahodovej" zasmála se "už jiný nekupuji" udělal kačenkovský obličejík a popotáhl jí aby už šli. Dorazili k němu a ona zůstala stát v chodbě "pojď dál" řekl mile "ale udělám ti tu nepořádek" řekla ustaraně jeho byt byl hezky čistý, uklizený a barevný. Zasmál se "tak já ho pak uklidím" chytl jí do naručí a odnesl jí do obývacího pokoje. Došel do druhé místnosti která byla sladěna spíše do tmavých odstínů a přinesl černou košili a černé saténovétrenky. Začal jí sundávat promočené prádlo, když došel k zipu kalhot zastavila ho "zvládnu to sama" řekla s rumněncem v obličeji. Otočila se k němu zády a začala si pomalu vše svlékat. Nakonec před ním stála úplně nahá ale otočená zády. Naskytl se mu pohled na jejé vyzáblé tělo pokryté dokonale bílou pletí. Chtěl se jí dotýkat ale rychle tyto myšlenky zahnal pryč a šel uvařit čaj, který jí slíbil. Dooblékla se, všechno jí bylo o dost větší přece jenom je to dívka. Sedla si na jeho pohodlnou pohovku a on si sedl hned vedle ní. Ještě k čaji přinesl jahody, které vypadaly dokonalé "jé, jahody" radovala se. Jak pila čaj, její tělo konečně začalo nabírat lidskou teplotu. upíjela čaje. Když dopila pustila se do jahot. Společně je všechny spořádaly a zbyla poslední. Rychle jí čapla a do poloviny si jí dala do pusy "chtěl jsme se rozdělit" špitl naoko smutně. Udělala roztomilý obličejík "pfo?" řekla s plnou pusou a otočila svůj pohled na něj. Využil své šance a vyčuhující čast jahody rychle sněd a tím jí políbil. Celá zkoprněla a nebyla schopna pohybu. Stále jí dával jahodový polibek. Po chvilce se na okamžik oddálil a koukl se na její vyděšený pohled. Poté jí znovu začal líbat a její ústa zkoumavě prohlížel jazykem a i ona jeho hru začala hrát. Oba měli v obličejích lehce růžový nádech. Jemně jí vzal do náručí a odnesl do ložnise kde jí položil na měkou postel. Stále jí líbal, jejich jazyky si splečně pohrávali a oba cítili jemné šimrání v podbřišku. Lehl si nad ní a oba je přikryl, byla tak křehká a studená. Po chvilce si vedle ní lehl a ona se k němu schoulila. Chvilku bylo ticho ale jeho jedna otázka stále tížila "byla jsi u doktora?" optal se do tichoprázdna. Smutně vzdychla "ano byla" její reakce ho vyděsila "co se stalo?" optal se zděšeně "no ... nic" usmála se a snažila se vykouzlit pohled, který by ho uklidnil, marně. Tázavě se na ní díval "lžeš" řekl smutně "um, ano ... promin" stále se na ní díval a chtěl odpověď "už se to nezlepší ... nemůžou nic dělat" řekla ale usmála se na něj "cože? to tě jako jen tak nechají zemřít? jak nedá se nic dělat? není problém jim zaplatit pekěnz mám dost! nemlžou tě takhle nechat! kolik ti dávají času?" chrlil otázky a myšlenky jednu za druhou témeř bez nádechu "pár měsíců maximálně půl roku" řekla s úsměvem "jak se můžeš usmívat!" vyletěl na ní. Jemně mu prohrábla jeho vlhké, černé, dlouhé vlasy a dala mu polibek na stranu kde měl piercing "když ty měsíce prožiji s tebou budu moc šťastná a zemřu šťastná" rozplakala se a opřela se o něj a svou hlavu uvelebila na jeho hrudi. Zavřela oči a nechala slzy aby putovali po jejím obličeji a padaly na jeho hruď "na vždy tě budu milovat Aoi" špitla tichoučkým hláskem "na vždy budeš v mém srdci" řekl Aoi a přitiskl si jí k sobě. Stál tma oděn v černém obleku, zapojil poslední kabel, kytara se rozeznila, i když nebyl vokálista stoupl si a začal zpívat píseň pro ní. Rakev se pomalu spouštěla do hluboké díry a jeho oči se zaplnily slzami. Zpíval dál dokud nebyla rakev zcela zasypána hlínou. Poté na hrob položil bílou lili, připomínala mu její bledou kůži, které se už nikdy nebude moct dotýkat. Chtěl by ještě jednou vidět její nádherně modré oči. S křikem spald na kolena a začal hluboce brečet a křičet. Její poslední slova se mu stále přehrávaly v hlavě "miluji tě Aoi, vždy budu s tebou, nezapomeň"

* Aoi je japonský kytarista skupiny The GazettE