Nic není samozřejmé 1.díl

Anotace: Příběh o tom jak dokáže být láska slepá a jak na to mohou ostatní dopaltit.

A zvlášť, když jste romka a ještě z děcáku! To pak je vše jiné, přátele si hledáte těžko, lidé na vás hází zlé pohledy a úplně vás pálí jejich slova:,,hele romka, bacha na ní, krade!" Lidé trpí předsudky, prostě když je někdo jiné barvy pleti než oni, automaticky vás považují za póvl.
A to ani nemluvím o tom, když jste navíc z děcáku ale i já měla rodiče. Moje maminka byla tichá, hodná a obětavá ale měla jednu moc velkou chybu, vzala si mého otce! Můj otec byl cholerik a jeho jedinou zálibou pro něj byla hospoda a hrací automaty.
************
Moje maminka byla hodná a tichá, moc svého muře, mého otce milovala. Bohužel díky jeho vášni k automatům, jsme nikdy neměli moc peněz. Maminka se dřela, pracovala jako šička a po večerech chodila uklízet k jedné bohaté rodině do jejich velké vily.
Doma jsme byly jen já - Eržika a moje mladší sestřička Bára. Mě bylo 11 a mojí sestřičce o rok méně. Po večerech jsme chodily pomáhat mamince uklízet a ve volné chvilce se učily. Ti lidé, u kterých maminka pracovala, byli sice bohatí ale i hodní. Měli pro naší těžkou situaci pochopení.
*************
Chtěly jsme mamince s prací pomoc ale ona pokaždé jen řekla:,,ne, děvčátka, jen se učte, budete mít jednodušší život, nebudete se muset tolik dřít, jako já, budete mít lepší práci."
A tak se naše hodná maminka dřela do úmoru, abychom měly alespoň co jíst. K narozeninám nám vždy přinesla obnošené šaty, které jí bohatá paní dala po svých dětech.
O hračkách jsme si mohly nechat jen zdát, prostě díky otcově pití na to nebyly peníze. maminka měla pokaždé radost, když nám jednou za 2 měsíce mohla přinést obnošené šactvo, které nám po nocích přešívala. Kolikrát jsem plakala, když mi maminka dala dohromady nějaké staré šaty, děti ve škole se mi smáli, byla jsem za socku.
**************
Mamince jsem nikdy nic neřekla ale je pravda, že jsem pak v noci palakala do polštáře.
Bylo asi kolem desáté večer a já slyšela z kuchyně ránu, jako kdyby padala židle a poté se ozval otcův hlas:,,Doprčic, tady není nic k žrádlu, já se na vás dřu a ty nejsi schopná ani uvařit!"
,,Tak já ti usmažím vajíčka, chvilku vydrž, za chvíli to bude."
,,Na takovej blaf se ti vyseru, já dřu tak chci pořádnej flák masa!"
,,Ale miláčku, já mám málo peněz, nemůžu si dovolit kupovat drahé jídlo a maso už vůbec ne."
,,Cos to řekla?!" ,,Ty nemáš prachy?!" ,,Za co je ty kurvo utrácíš, já na tebe a tvoje haranty dřu a ty nemáš ani na blbý žrádlo?!" ,,Co s těma prachama děláš?"
,,Ale vždyť mi nedáváš ani korunu, z toho co si vydělám, se nedá vyžít.!
pak už byly slyšet jen facky, rány a nadávky.
**************