Dopis z daleké cesty

Dopis z daleké cesty

Anotace: 26.7.08

Milá neexistující prapraprasestřenice přes třicet kolen!

26.7.08
Poušť Kalahari

Budiž pozdravena. Když jsem přijel ze svých indických cest, nakašlal jsem do misky své matky a položil jsem se. To ovšem nepatří do mého příběhu života a smrti.
Když jsem byl malý, umřel jsem u potůčku, protože jsem se chtěl napít a utonul jsem. Hloubka byla celých deset centimetrů. Dnes je ze mě pouhý duch a proto to mohu zkoušet donekonečna, ovšem taktéž s jistotou, že se již nikdy nenapiji! Ó jaká hrůza do let příštích. Myslím, že zemřu podruhé. Což mi zaručuje ještě několik dalších smrtí. A možná, že nekonečno. Strašné. Kdybych místo toho raději jedl ovocný salát, možná, že bych se neutopil a nezemřel, a nemusel tudíž přemýšlet nad počtem příštích smrtí způsobených utonutím v příliš mělkém potoce. To je ovšem ve hvězdách.
Loučí se

Tvůj neexistující prapraprabratranec přes třicet kolen
VB

P.S. Nenávidím, když mě nic nenapadá, zrovna když toužím napsat post scriptum.
Autor Já Esther Ruth, 20.05.2009
Přečteno 300x
Tipy 4
Poslední tipující: Koskenkorva, Unyle Pěl, ludmil
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Oj, nu to opravdu výborné, mystické, depresivní, krásné, surrealistické, krásné, nu. Neměla jsi to tajit, když jsi to napsala už o prázdninách, a měla jsi to sem dát. Líbí se mi to. Velmi mě to přitahuje, což je tedy důsledek, nu, asi nějaké mé poruchy.

21.05.2009 20:33:00 | ludmil

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí