Pirátský proslov

Anotace: Není to povídka, ani pohádka... Je to (ne)obyčejný proslov na maturitní ples v pirátském stylu, prosím, bavte se ;)

Vážené dámy, vážení pánové,
Jsme v oblasti Karibských ostrovů, v období zlatého věku pirátství – éry zákeřných pirátů, ale i čestných gardistů a krásných dam. Chamtivost lačných korzárů nezná mezí a skutečných pokladů je jako šafránu. Mnohé z nich střeží bájná monstra, jiné poklady jsou zastřeny mystickými kouzly. Kdo by tomu ale věřil? Ale právě jedna taková kletba je osudem posádky Černé perly - toť název lodi, která unáší po vlnách oceánu skupinu podlých pirátek a pirátů, kteří nemají s nikým slitování a touží jen po jediném – zbavit se prokletí. Potřebují najít poslední medailon, který by prolomil kletbu. Nic je na cestě za zlatem nezastaví – ani královská garda, která proti nezkrotné bandě bojuje již několik let. Pirátky a piráti pokračují v hledání dál a dál, tuší, že plavba bude nelehká a plná překážek, ale doufají, že prokletí se zbaví koncem května, tak praví dlouhodobá pirátská pověra. Černá Perla se i se svou posádkou neodvratně blíží k cíli stát se smrtelníky a už jsou na dohled!
Vám, kteří v sobě našli tolik odvahy a vydali se s námi na plavbu, vzdáváme hold a budeme se věnovat jen a jen Vám – kapitáne Tobiáši, pobočníku Kozino, veškerá královská gardo, rodiče, prarodiče, sourozenci a další pokrevně spřízněné duše. Dále se budeme samozřejmě věnovat i přátelům a ostatním přítomným. Zahájení tancem již proběhlo a my doufáme, že se Vám všem líbilo, protože někteří z nás opravdu potili krev. Než se Měsíc vyhoupne nad obzor, uskuteční se část, které se mnoho pirátů bojí jako čert kříže. A tou chvílí je sólo s profesory a poté přijde na řadu i sólo s rodiči. Můžete se těšit na četná kulturní vystoupení, jako například šermířské kousky a samozřejmě na půlnoční překvapení. 6 let se nám v roce 2002 zdálo jako moře času. Nyní se nám zdá, že to vše uteklo jako voda. A přitom jsme toho zažili mnoho! Dva kapitány, dva jejich pobočníky. Dvě stravovací a šatní kajuty a jednu námořnickou demonstraci provázenou létajícími vajíčky. Zažili jsme každoroční výskyt vší, ale i četné mořské choroby – nejzákeřnější z nich byla polynukleóza, protože předpona mono- na nás totiž nestačila! Mono rozhodně neznamená 5! Do dalšího života bychom si přáli vyplout z domovského přístavu na první pokus, dostat se na vysokoškolský koráb svých přání, a pak žít podle svých představ, jak jen to půjde. Vše, co mělo být řečeno, již řečeno bylo, a co řečeno nebylo, tak si prosím domyslete a nyní mi nezbývá nic jiného než Vám popřát, ať se tento příjemně strávený večer pro Vás i nás stane nezapomenutelným, unikátním a naprosto jedinečným zážitkem!