Hodně lidí toho moc namluví o lásce. Jak je krásná. Jak jim ublížila. Jak ji mají a jak nemají. Jak moc ji chtějí a nebo nechtějí. Já ji chtěla a hledala. Poznávala jednoho kluka za druhým. Najednou z dívky byla žena a z chlapců muži. Co jsem ale vlastně hledala. Krásu, inteligenci, majetek? To ale nebyla láska a já to moc dobře věděla.
Jednou jsem slyšela vyprávět o lásce na první pohled a byla z toho láska na celý život. Bláhovost….
Jdu po ulici a vidím ho tam stát. Na druhé straně rušné ulice. Dívá se na mě tím pohledem co nahradí tisíce slov a dotyků. Všechno přestává existovat. Neříkáme nic jen se díváme. Ten pohled řekl „Miluji tě.“ A já za ním slepě šla. Jeho oči se usmívali a já jimi viděla do jeho srdce.V těch mých četl jako v knize z červené knihovny. Tohle je Láska. V tu chvíli jsem milovala a byla to láska na první pohled. Jediný pohled který patřil jen jemu…. Ta láska byla na celý život. Na celých 10 vteřin…
Já se nerozhlédla, než jsem začala přecházet.