Jan, brat a Klaun

Anotace: Tragédie na jednu slabiku...

Je to už čas, kdy se stal ten děj, co vám ho můj ret chce říct. Řek mi ho děd. Né můj. Ať je mu zem jak květ. Proč je o něm řeč, vám chci říct až pak, v ten pravý čas.

Byl kdys kluk-Jan a ten se moc bál být sám, a tak měl psa, měl rád psí řev. Když byl mlád, to měl tak tři, hrál si s ním brat, vzal ho na dvůr a kop mu míč, pak zas kop a kop, v tom mu řek:"Jdu ven, teď si hrej sám, hned jsem zpět, a ne bys šel na sráz!", a šel. Jan kop míč až za dvůr, na sráz, vběh za ním, tam sklouz a kost "křup a křup". Nemoh nic, zbyl mu jen pláč a řev, tak řval, co hlas měl. Nic...Nic...Byl sám, měl strach a už je tma, je noc. Pak tam vběh pes "štěk, štěk". Stál tam s ním a vyl. Pak tam šel brat, zved ho a vzal pryč. Jan však řek jen "chci psa, co řve", a nic víc, hlas mu ztich.

A tak šlo pár let, Jan byl vždy tich, jen si hrál se psem. Když měl šest, kde se vzal tu se vzal, byl u nich klaun. Čul ten děj. Řek, že smích je na hlas jak lék. Hrál co moh, Jan však nic. Pak Klaun řek:"Jdem ke mně, mám lva a ten řve víc než pes. Jan kýv a brat též. Šli. Klaun však lhal, byl tam jen gauč, na zdi meč, na něm krev. Tu Jan řek:" Já vím, proč nás sem vzal, je to zlý klaun." Klaun na to:"Tak, tak, jsem zlý klaun a chci hrát zlé hry, hahaha."

"Ty poď za mnou a ty jdi tam." Brat šel tam, kde byl roh. Zřel vše. Klaun pak vbod svůj meč tam, kde měl Jan hruď. Brat chtěl řvát, hlas mu však ztich. Kouk se na byt, dal se v běh, stih vzít klíč "cvak, cvak" schod a schod a už byl pryč. Klaun byl týž den též pryč.

Tak šlo dost let, brat žil jen pro mstu a pro boj.

Je to pár let, co mě Klaun zval dom, že tam má pro mě hru a když prý bych šel s ním, že mi ji dá. Tak jsem šel. Když jsem byl u něj, zhléd jsem, že má jen gauč, na zdi meč, na něm krev. Moc jsem se bál. V tom tam vběh děd, měl meč a řek "Víš, kdo jsem? Jsem lev a mám hlad." Pak "sek, pích a střík". Klaun pad. Děd mě vzal ven a jal se mi říct, co kdys bylo a kdo je on, byl to Brat. Ten den, kdy Jan spad za sráz, šel jen tak krást. Pak řek, že to, pro co žil, jest již pryč, a že se mu chce moc spát.