Miluj mě k sežrání-3. kapitola

Anotace: Liz poprvé poznává, o co Nikovi jde...

Sbírka: Miluj mě k sežrání

„Liz, jsi v pořádku?“ někdo na mě promluvil a já pootevřela oko. Byl to Nik a přišel za mnou až sem. Moment, kde to jsem?
„Niku, au moje hlava, kde to jsem?“
„Je to v pořádku, princezno. Upadla si v koupelně a utrpěla lehké zranění,“ vysvětlil mi Nik. Říká mi princezno!
„Jsi hodný, žes přišel.“
„Přinesl jsem ti nějaké knihy, kdybys měla náladu číst. Prý si tady ještě pár dnů poležíš,“ vytáhl knihy z tašky.
„Nezasloužím si tě, Niku.“
„To já si tě nezasloužím. Nechci na tebe tlačit, Liz. Jen jsem se chtěl zeptat, jestli bys…jestli bys nemohla…,“ koktal Nik
„S tebou chodit? Mám tě ráda, Niku, ale nevím, jestli jsem připravená s někým chodit. Nikdy jsem ještě nikoho neměla. Doufám, že se nezlobíš, chtěla bych si to ještě promyslet. Je to pro mě víc než chození.“
„Samozřejmě, nečekal jsem tvou odpověď hned teď. Počkám si na tebe, Liz,“ laskavě mi řekl, políbil a odešel z nemocnice. Znovu jsem upadla do transu. Nik se mnou chce chodit. Je to první kluk, který mi to řekl. Spíš první kluk, který mě oslovil a podíval se na mě. Elizabeth Hurleyová už nebyla ta chudinka bez kluka. Teď to byl někdo. Měla nejhezčího kluka vysoké školy a hodlala se sebou něco udělat.

Za týden mě konečně pustili z nemocnice a já mířila rovnou do mého bytu. Měla jsem v plánu otevřít nějaký módní časopis a vyzkoušet nové účesy a líčení, abych věděla, co ze sebe udělat na naše další rande s Nikolasem. Pečlivě jsem si umyla vlasy, které jsem si stáhla do culíku a ten přidělala skřipcem na hlavu. Nechala jsem vyniknout svůj krk, na který jsem dala jemný náhrdelník z perel. Rty jsem natřela leskem s vodovým efektem a oči jemně obtáhla černou tužkou. Matka o mě sice neměla zájem, ale někdy jsem s ní musela jít do divadla, kde mě maskérky naučily pěkně líčit. Mezitím jsem si oblékla své nové krátké šaty ve starorůžové barvě bez ramínek. Tím vynikla moje opálená záda. Vyčistila jsem si pleť a natřela make-up. Zakryla jsem většinu svých pupínků. Vypadala jsem nádherně! Moje závislosti a komplexy byly jako mávnutím kouzelného proutku pryč. Byla jsem to já-oslnivá kráska Elizabeth. Všechno to stálo vážně dost peněz, ale naštěstí jsem neměla za co utrácet a peníze od rodičů jsem si spořila na účtu. Každý rok mi poslali pět tisíc na jídlo a oblečení.

Okamžitě jsem zavolala Nikovi, že bych šla ráda někam ven a jestli by mi nedělal společnost. Znovu mě roztomile nazval jeho princeznou a řekl, že počká před byty. Ještě jsem se rychle upravila před zrcadlem a vzala si své baleríny. Tohle jsem opravdu byla já. Ladně jsem vyběhla ze dveří a rozhlédla se. Na druhé straně stál můj Nik. Pořád jsem si musela připomínat jeho tvář. Milovala jsem ho jako nic na světě.
„Ahoj princezno, jak pak jste se měla? Musím podotknout, že vypadáte úžasně!“
„Hrozně, můj princi,“ imitovala jsem princeznino chování.
„Mohl bych Vás za to někam pozvat?“
„Ale jistě, princi.“
„Co byste řekla na královskou pizzerii La Bella?“ pozval mě Nik. Tahle přihlouplá hra se mi začínala líbit. Princ Nikolas I. a princezna Elizabeth Hurleyová. Dala jsem si svou nejoblíbenější sýrovou pizzu a pozorovala Nika.
„Princezno, přejete si ještě něco?“
„Ne, princi. Jen vás,“ vzdychla jsem. Nik se natáhl a dlouze mě políbil. Zavřela jsem oči.
„Tak co, princezno Liz, máte pro mě svou odpověď?“ narážel na svou prosbu v nemocnici.
„Ano, to mám můj princi. Miluju Vás jako nic na světě.“
„Ne tak, jako já vás,“ políbil mě a vzal do náruče. Došel zaplatit a vyšel se mnou ze dveří. Lehce mě spustil na zem, chytl za ruku a rozběhl se. Neměla jsem tušení, co dělá, ale líbilo se mi to. Zaběhl do neznámého domu a otevřel pokoj číslo 23. Pokoj byl nezvykle bílý a byla tady jen ustlaná postel, stůl s židlí a skříň. Znovu mě vzal do náruče a položil na ustlanou postel. Začal mě líbat a svlékat ze mě šaty.
„Počkej, co to sakra děláš?“
„Miluju tě.“
„Já tebe taky, Niku, ale řekla jsem, že ještě nejsem připravená na víc,“ shrnula jsem si šaty dolů a utekla z pokoje.
„Niku, já ti zavolám…,“ zavřela jsem za sebou dveře. Byla jsem tak vystrašená z toho, co chtěl udělat, že jsem prostě zmizela bez váhání. Vím, že nejsem připravená a ještě asi nebudu. Teď mám ale skrytou obavu, že mě chtít nebude. Co když si teď myslí, že nemám zájem?

Všechno jsem další den pověděla Scarlett, která to nekomentovala. Nechala jsem Nikovi několik omluvných vzkazů, ale jakoby se vypařil. Nemohla jsem ho zastihnout na Facebooku, nebral mi telefon a to všechno jen kvůli včerejšku! Nemiluje mě. Lhal. Chce po mě jen jedno.