V místnosti

Anotace: Když už jsem to psal, moch by si to někdo přečíst :-D

Ten člověk se ocitl ve velké prázdné místnosti. Ze začátku nechápal, co se stalo. Byl ve městě plném lidí, vzpomíná si jak si přál aby zmizeli a nejednou byl tady v té místnosti, kde byl jen on sám. Kde to jsem? Jak jsem se sem dostal? Ještě před chvílí jsem stál na náměstí plném lidí a …. Jo už si vzpomínám, strašně jsem si přál zmizet. Možná mi někdo splnil přání. Chtěl jsem mít chvíli klid od všeho. Už si začal vybavovat život předtím, nikdy se nechtěl s nikým přátelit, nikomu nevěřil a ženy? To bylo tabu. Příliš mnohokrát se v práci setkal s případy, kdy žena se rozvedla s mužem a doslova ho ‘ oškubala.‘ Jenže už to není realita, není ovlivněn momentálními situacemi, kdy ho někdo strčil v tramvaji a neomluvil se, teď všechno vidí zpětně a není tolik naštvaný, když si uvědomuje, že ten člověk mohl spěchat a nestihl se omluvit. Tolikrát se mu to taky stalo. Najednou už neviděl jen ženy co se s muži rozvádějí, najednou viděl ty staré páry, které chodili po parku za ruce a jak je rád sledoval, když byl venku se svým psem. A kde je vlastně Monty? Neví jestli se mu to zdá, zkouší ty nejjednodušší triky a štípá si do ruky. Bolí to, tak nesním.
Už je tu velmi dlouho, neví kdy je noc a kdy je den a i přes to, že nemůže měřit čas, cítí to. Velmi se změnilo od té doby, kdy se tu vyskytl, už nebyl naštvaný na ostatní, byl naštvaný sám na sebe. Uvědomil si svoji nevýjimečnost, která se u něj vždy tvářila jako naprostá genialita. Odsuzoval lidi, ale sám se choval stejně, odsuzoval ženy, ale on sám před nimi nemohl vypadat o moc lépe. Jak dlouho jsem tu musel být, abych si to uvědomil? Měsíce? Roky? Jen dny nebo týdny?
A potom přišla, byla to žena. Překrásná žena, přesně ta, kterou by dříve zavrhl, avšak mnoho se změnilo od té doby. Vedle ní si cupital jeho pes a on se v tu chvíli zamiloval. Nikdy před tím nic takového necítil a byl trochu v rozpacích. Pak k němu přišla a políbila ho. Nervozita opadla, chytl ji za ruku a odešel s ní. Monty cupital za nimi.
Když zmizeli, okolím proletěla myšlenka. Kde to jsem? Jak …