příběh

Anotace: já miluji ji a ona mě? není to krásné .-)

Příběh, který Vám tu odvyprávím je plný tajemna, světla, tmy a lásky. Je to příběh dvou lidí, kteří by pro svoji lásku a touhu udělali cokoli. Leč jejich touhy museli zůstat utajeny. Museli zůstat v prohlubni času. Je to příběh o Romeovy a jeho Julii. Příběh o Tristanovy a Izoldě. Příběh, který je krásný svojí láskou a touhou.
Vše začalo jednoho krásného dne. Ten den byl výjimečný pro svoji radost. Den, kdy on spatřil svůj obličej v zrcadle a řekl, že je potřeba udělat něco jiného. Že je potřeba změnit život. V neustálých obavách co bude a co přijde, se ubíjel a přemýšlel o hodnotách života. Nic jej nebavilo. I přátelé ho skoro opustili. Začal se stávat nerudným až zlým. A jak se díval do zrcadla a viděl tam svůj obraz. Obraz křivdy a nenávisti, začal si uvědomovat, že to co dělá, to není správné. Jeho srdce bilo mnohonásobně více údery za minutu než obvykle. Pochopil on snad svoji bezvýslednou pozici. Svůj špatný postoj vůči společnosti?

,,Ležela na své nové posteli, a přemýšlela proč musí vstávat? Proč nemůže ještě chvilku spát. Byla plná štěstí a touhy prožívat každý den. Vstala a zadívala se do zrcadla. Do zrcadla z lásky darované. Dívala se na svoji tvář a přemýšlela o všem co zažila, o tom všem co prožívá. Milující přítel, skvělá rodina, báječní přátelé. Úsměv jí zářil daleko po celém bytě. V bytě plném barev, plném lásky radosti. Byla hodná, milá a krásná. Nezneužívala toho. Nechtěla být středem společnosti. Krčela se vždy v rohu a věděla, kdy přijde její chvilka. Věděla přesně, kdy může mluvit a kdy musí mlčet. Ale dnes se cítila celá rozlámaná. Měla jet na výstavu, nejspíše předtuchu měla, že stane se něco, co jí život převrátí. Pochopila ona svoje místo v této společnosti? Svůj úžasný prostor pro lásku a radost?"

Čím více se blížila ta chvíle, kdy ve svém novém obleku bude rozdávat radost druhým, tím více si uvědomoval, že měl zůstat zpět. Neměl se hnát dopředu. Uvědomoval si to, ale bylo již pozdě. Areál výstavy se přiblížil rychleji, než bylo možné cokoliv říci. Přemáhal své myšlenky a svůj život a snažil se vložit do role herce. Do role, kterou on uměl. Věděl, že bude muset se přetvařovat a říkat, že jeho nabízené zboží je to nejlepší. I když měl obavy, zda zvládne to. Nevěřil si, což u něho nebylo normální. Ale bylo už pozdě. Stál u sedaček a rozhlížel se.

,,Již když nastupovala automobilu měla divné tušení. Přemýšlela, proč zrovna dnes její krevní soustava ustavičně pulzuje a běhá o něco rychleji než v jiné dny. Tušila snad výjimečnost dne dnešního? Cestou si neustále opakovala kategorie kůží a jejich složení. Chtěla být připravená. Připravena na všechno. Byla dobrá herečka, a věděla, kdy svůj talent může použít. Věděla, že dnes ho bude potřebovat. Na dnešní den zvolila černou blůzku, aby vynikl její dekolt a černou sukni. Měla ráda černou barvu, nejspíše ji milovala. Stíny kolem očí zamazala svoji zelenou. Barvou jenž u ní vyvolávala magické touhy, touhy po objevování světa. Ve své zamyšlenosti si ani nevšimla, že již stojí u sedaček a rozhlíží se.
Chvilku se oba dívala jinam. Představovali se s novými příchozími, se starými známými, jen spolu se nepotkali. Pak ale cosi přitáhlo jejich pozornost. Byli to snad skvělé herecké výkony? Nebo se objevila ta touha, kvůli které jí od rána pulzovala v těle? Spatřila ho a její smysli byli pryč. On spatřil ji a celý svět se rozzářil. V těch chvílích se jejich srdce spojila a propojila. Stali se jedním. A nikdo je nemohl rozpojit. Od těch chvil jejich oči neztratili kontakt s tím druhým ani na malou chvilinku."

Proč je tak krásná? Říkal si. Tu asi nezaujmu. Určitě ne svým chování a úsměvem. Nebyl si jistý o její touze a o její možné lásce. Díval se jak se lehce pohybuje a vždy se usměje, když na něj pohlédne. Zaujali jej její oči. Ty zelené barvy jakoby říkali ,,chceš mě? jsem tvá“. Spal ve stejném snu jako tisíce jiných duší, které bloudí po světě hledajíce lásku.

,,Jeho úsměv si zamilovala na první pohled. Pohled v jeho očích značil nejistotu ale divokost a touhu žít. Líbilo se jí to. Hrála se s představou jaké by to bylo, být v jeho náručí. Laškovala s ním, ale on to neviděl. Přemýšlela jak jej překvapí, jak kontakt na něj může získat. Věděla, že tu spolu stráví čtyři dlouhé dny, čtyři dny s cigaretou a jeho pohledem plným rozkoše. A byla šťastná. V tu chvíli zapomněla na svůj klidný život a vrhla se do dravé řeky bez záchranné vesty.