Chtěl jsi letět, neznámo kam. Chtěl jsi být sám sebou ale myslel sis, že tě nikdo nebere vážně, ale my co jsme tě znaly jsme tě vážně braly. V těžkých chvílích jsi dokázal komukoliv pomoct ikdyž jsi tu pomoc najspíš potřeboval sám. Pár lidí si s tebe dělalo blázna, ale ty jsi se nedal, pak jsi se dostel do srabu a nikoho jsi neposlouchal, nebo nechtěl slyšet? Pak přišli na řadu prášky a ten strašnej pád. Nikdo z nás se už nedozví jak to vlastně všechno bylo nebo co se stalo, ale v našich srdcích žiješ dál, jsi pro nás pořád nejlepši kamarád.