1. - Idyla

Anotace: Úplněk je FF na Twilight ságu, je to vlastně její mnou vymyšlené pokračování, hlavně o Renesmé. Bude to většinou psáno z Renesméina pohledu, když z něčího jiného, tak to napíšu. Je to moje první dílo tady, tak snad to nebude zas až tak děsné. ;D

Sbírka: Úplněk

Byla jsem přesvědčená, že štěstí je nehorázně nakažlivá věc. Jinak se to totiž nedalo vyjádřit. Jakmile byl všechen stres za námi, Volturiovi v Itálii a Alice s Jasperem u nás, bylo vše TAK krásné. Snadné. Úžasné. Šťastné. Ani jsme pořádně nevnímali čas, měsíce samy plynuly. Já s Edwardem a Bellou jsme bydleli kousek od velkého domu, v naší krásné chaloupce. I když v jednu dobu maminka ani tatínek nebyli štěstím bez sebe, že Jacob po nocích obíhá kolem našeho domu nebo spí v blízkosti, nakonec se s tím jakž takž smířili a jsou nakonec i rádi. Maminka je šťastná, že je její nejlepší přítel u ní a tatínek se s ním celkem dost spřátelil, i když prý dřív se nemohli ani vystát. Všechno bylo dokonalé. Děda nás hrozně často navštěvoval a dokonce už jsme mu i ukázali můj dar. Nejdřív pořád opakoval že chce "vědět jen to nejnutnější", ale nakonec ani on neodolal. Sue většinou chodila s ním a podle mě je dobře, že se sblížili. Aspoň ani jeden nebudou sám a Charlie neumře hlady. Leah se Sethem jsou nám stále nablízku, i když Seth se rozhodl nakonec přecejen dochodit školu. Leah nás pořád nemá moc ráda, nicméně celkem si už zvykla a myslím, že bude vše v pořádku. Sam s Emily budou mít za 4 měsíce svatbu a chtějí mě za družičku. Emily si mě hrozně oblíbila, i když jsem zprvu myslela, že mě moc ráda mít nebude. Můj růst už se naštěstí zpomalil. Díky Nahuelovi se už celá Cullenovic rodina nestrachovala o můj osud, ale stejně dávali pozor. Co kdyby... Momentálně jsem s klidem mohla tvrdit, že je mi 13. Vypadalo to, že jsou všichni spokojení. Alice byla celá nadšená z toho, že nejsem úplně proti módě, Jasper byl rád za to, že je všude dobrá nálada, Rosalii už na Belle, mé matce, nic nevadilo a byly celkem dobré kamarádky, sestry. Emmet se jako vždy smál hurónským smíchem a veselost z něj vyzařovala na všechny strany. Carlisle byl dále v nemocnici a snažil se své mládí maskovat co nejlépe a Esmé zrovna renovovala různé domy, hrozně ji to bavilo. Máma a táta byli stále šťastní, že jsou spolu a nic víc nepotřebovali. A já? Já trávila dny hlavně s Jakem, buďto jsme lovili, nebo jsme si jen tak povídali, o všem i o ničem. Náš život byl hotová idyla. Nic nám nechybělo.