Anotace: mini-příběh
Byla krásná.
Byla nasupená.
Byla zoufalá.
Opakovaně ho
posílala k čertu.
MUŽ zůstal klidně stát,
věděl, co chce.
Cítil s ní,
ale její bolest
nebral osobně.
Pak sklonila hlavu
a tiše řekla:
„Omlouvám se,
že sem ti dovolila,
abys mě ublížil.“
A MUŽ se prvně pohnul
a láskyplně ji objal.
Mlčeli a ona brečela.
:o) a já zas dám jen komentář, protože už zas čučím jak puk a ničemu nerozumím.....:o) to už je asi takovej můj osud.....Já myslela, že všeci jsou bez viny -- a tady se nějaká ženská nějakému chlapovi omlouvá, že dopustila, aby jí ublížil? tož ona je to její vina?...............:o) no nic, věčný úžas nad světa během, toť požitek vyhrazený nám seniorovatícím; :o) nic mně nikdo nevysvětlujte, chci žasnout...
09.04.2010 19:47:00 | pamp_elka
fakticky dobrá
09.04.2010 13:38:00 | Lilien
Komentář nedám protože stavím a když se tu zastavím tak vím, že nestavím.
09.04.2010 09:07:00 | umělec2