Spi můj synku, spi,
postel máš pod zemí.
Tak malý, tak bezmocný.
Tvá matka ti píseň zpívá,
mateřská látka je posvátná,
čarodějka je tvá matka.
Postel ze svíček, dům z kleneb stromů, nad zemí mlha, tam přebývá
Hnědé oči, hnědé vlasy,
černé šaty, v očích slzy.
Leží nad zapálenými svíčkami, teplý vzduch jí nadnáší,
Leží se svým milencem v černém rubáši.