Láska & Smrt

Láska & Smrt

Anotace: Smutný příběh...Je to vlastně,jeden se špatným koncem,druhý s dobrým.

Jen jednou jsem tě viděla,ale to stačilo..Zamilovala jsem se..Do mých chmurných dní se vloudil překrásný pocit..To hřejivé teplo v jindy deštivých a chladných dnech mi dodalo odvahu...Často jsem se na tebe dívala,jak se procházíš po městě a pořád jsem tě viděla...Když mi bylo smutno,vybavila jsem si tvůj usměvavý obličej.Tvoje modré oči jsem viděla všude,jak se na mně dívají,i když jen v mých představách.Když jsem usínala,viděla jsem tvůj obličej nad sebou,chránil mně.Chránil mně proti smutku.Proti bolesti.Každý den si se na mně smál.Doopravdy.Milovala jsem tě.A pořád tě miluju.Šla jsem za tebou říct ti o mých citech.Vím,kde si se učil,v jaké třídě.Vešla jsem dovnitř.Seděl jsi tam zamyšleně a četl si knihu.,,Miluju tě"zašeptala jsem.Vzhlédl a bolestně se usmál.Do třídy vstoupila dívka.Hnědé vlasy,modré oči,milý zářivý úsměv.Přišla k němu.Uchopila ho za ruku a políbila ho.,,Kája,těší mně"usmála se a podala mi ruku.Byla tak nevinná.Už jsem ji mnohokrát viděla.Na každého se zářivě usmívala a s každým vycházela.Pokud někdo potřeboval pomoct,pomohla mu.Udělala jakoukoli práci,jen aby to někomu udělalo radost.,,Promiň,já už..."znovu ten bolestný úsměv.Mám se usmát,rozbrečet se,nebo...Nevěděla jsem co dál.Co teď mám udělat.Co?Co?Kdo mi teď poradí.Vyběhla jsem ze třídy.Chodba prázdná.Přes slzy jsem neviděla na cestu.Nikdy nebude můj.Nikdy,nikdy,nikdy,nikdy,nikdy..Znělo mi pořád v uších.Před očima jsem teď neviděla jenom jeho.Viděla jsem i ji Karolínu.Krásné jméno.Prsa neměla velká,ale to všechno překonali její oči a úsměv.Spolužačky mi říkaly,že když mám velké poprsí,můžu mít každého.Ne,můžu mít každého,jen tohohle ne.Proč všechno končí tak bolestivě.Vyběhla jsem ze školy.Pršelo.Opět ty chmurné dny.Dřevěná lávka.Zírala jsem do vody.Noha mi uklouzla.Poslední,co jsem viděla,jsou mraky vody.Přelily se přes mojí hlavu a postupně smět okolo mně začal černat.

Jen jednou jsem tě viděla,ale to stačilo..Zamilovala jsem se..Do mých chmurných dní se vloudil překrásný pocit..To hřejivé teplo v jindy deštivých a chladných dnech mi dodalo odvahu...Často jsem se na tebe dívala,jak se procházíš po městě a pořád jsem tě viděla...Když mi bylo smutno,vybavila jsem si tvůj usměvavý obličej.Tvoje modré oči jsem viděla všude,jak se na mně dívají,i když jen v mých představách.Když jsem usínala,viděla jsem tvůj obličej nad sebou,chránil mně.Chránil mně proti smutku.Proti bolesti.Každý den si se na mně smál.Doopravdy.Milovala jsem tě.A pořád tě miluju.Šla jsem za tebou říct ti o mých citech.Vím,kde si se učil,v jaké třídě.Vešla jsem dovnitř.Seděl jsi tam zamyšleně a četl si knihu.,,Miluju tě"zašeptala jsem.Vzhlédl a bolestně se usmál.Do třídy vstoupila dívka.Hnědé vlasy,modré oči,milý zářivý úsměv.Přišla k němu.Uchopila ho za ruku a políbila ho.,,Kája,těší mně"usmála se a podala mi ruku.Byla tak nevinná.Už jsem ji mnohokrát viděla.Na každého se zářivě usmívala a s každým vycházela.Pokud někdo potřeboval pomoct,pomohla mu.Udělala jakoukoli práci,jen aby to někomu udělalo radost.,,Promiň,já už..."znovu ten bolestný úsměv.Mám se usmát,rozbrečet se,nebo...Nevěděla jsem co dál.Co teď mám udělat.Co?Co?Kdo mi teď poradí.Vyběhla jsem ze třídy.Chodba prázdná.Přes slzy jsem neviděla na cestu.Nikdy nebude můj.Nikdy,nikdy,nikdy,nikdy,nikdy..Znělo mi pořád v uších.Před očima jsem teď neviděla jenom jeho.Viděla jsem i ji Karolínu.Krásné jméno.Prsa neměla velká,ale to všechno překonali její oči a úsměv.Spolužačky mi říkaly,že když mám velké poprsí,můžu mít každého.Ne,můžu mít každého,jen tohohle ne.Proč všechno končí tak bolestivě.Vyběhla jsem ze školy.Pršelo.Opět ty chmurné dny.Dřevěná lávka.Zírala jsem do vody.Najednou mně někdo obejmul.Chytil mně za ruku.Otočila jsem se a spatřila jeho.Byl mu podobný.Ne vzhledem,vypadal úplně jinak,blonďaté vlasy mu spadaly do hnědých očí,ale chováním byli stejní.Přitiskl mnně k sobě.Nevadilo mu,že se mu triko zmáčí mými slzami.Hladil mne ve vlasech a šeptal milá slova.Nemůžu mít jeho,ale můžu mít toho.Celou tu dobu jsem do něj nebyla tak zamilovaná jako do tohohle hnědookého krasavce.Taky jsem ho obejmula a šeptala mu sladká slova.
Autor San Furan, 27.05.2010
Přečteno 260x
Tipy 1
Poslední tipující: Lan-Lain Ukazami
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí