Kontakt

Příběh se odehrává v pátém patře činžovního domu. Tak vysoko a blízko k nebi, aby čtenář vnímal nadpozemskost příběhu, a tak nízko, aby si uvědomil jeho skutečnost.


Hrdiny příběhu jsou dva mladí lidé. Každý je jiný. Každý žije sám. Oba však na stejném místě, zato v jinou dobu.

O tom, co se stane, rozhoduje každý okamžik sám.

...

Francie, Paříž – 12. června 1956
Camille se probouzí. Sáhne po budíku na nočním stolku, koukne na ciferník a jemně si protírá oči. Vstane, dlaněmi urovná měkké podušky a vchází do koupelny.

Francie, Paříž – 12. června 2010
Ve stejné chvíli Jean-Luc připravuje snídani. Vaří kávu. Bude snídat sám. Jen kávu. Kávu a cigaretu.

1956
Camille napouští umyvadlo ledovou vodou. Rozcuchané vlasy stáhne do drdůlku. Prohlédne si pleť v zrcadle a zhluboka se nadechne. Obličej ponoří do vody a počítá do tří.

2010
Jean-Luc dopíjí kávu, típne cigaretu o rožek stolu a míří do koupelny.

1956
Camille přichází do kuchyně. Ve dveřích ji ovane proud vzduchu. V místnosti cítí kouř. Vyvětrá. Ani nepřemýšlí, kde by se kouř v kuchyni vzal.

2010
Jean-Luc vstoupí do koupelny. V zrcadle si prohlédne svoje tělo. Vypouští chladnou vodu z umyvadla. Ani nepřemýšlí, kde by se voda v umyvadle vzala.

1956
Camille kávu nepije. Raději má mléko. Každé ráno vypije dvě sklenice. K tomu housku ze včerejška. A broskev. Snídá dlouho. Hlavně proto, že u snídaně čte.

2010
Jean-Luc si v koupelně zpívá. Ikdyž si čistí zuby.

1956
Camille hudbu ráda nemá, hlavně když si čte.

2010
Jean-Luc by chtěl dívku.

1956
Camille by chtěla chlapce.

2010
Jean-Luc je stydlivý.

1956
Camille je náročná.

2010
Jean-Luc obdivuje mladé dívky se zálibou ve čtení.

1956
Camille nemá ráda chlapce, kteří se jí obdivují.

2010
Jean-Luc je krásný.

1956
Camille miluje krásné muže.

2010
Jean-Luc si nemyslí, že je krásný.

1956
Camille ví, že je krásná.
2010
Jean-Luc si dočistil zuby. A plive pastu do umyvadla.

1956
Camille ani nedočte kapitolu a knihu odkládá. Nezavírá ji.

2010
Jean-Luc cítí, že je ještě unavený. Ulehá do postele.

1956
Camille opět uchopí knihu a rozhodne se, že zbývající stránky dočte v posteli.

2010
Jean-Luc přivírá oči a představuje si, že líbá po celém těle dívku čtoucí román.

1956
Camille je horko. Svléká si noční košili.

2010
Jean-Luc si říká, že až napočítá do tří, jeho představa se stane skutečností.

Jedna.

Dva.

Tři.

1956
Camille vzdychne.