Podivuhodný příběh Sarah a Erika

Anotace: zatím jen úvod a jak je mím zvykem asi i to poslední co napíšu;-)

Beaty duněly ve stále zlověstnějším rytmu a odrážely se od vysokých stěn prázdného skladiště. Těla rozdováděných lidí se ve svitu stroboskopů míhala sem a hned zase tam. Nebylo rozeznat komu jaká končetina patří, ale jedno měli všichni společné. Užívali si dokonalý večer plný hudby, tance a drog.
„Hej Sarah! Poběž sem!“ Přes hudbu nebylo nic slyšet ale díky Hanzově gestikulaci Sarah pochopila oč jde. Pomalu se proplétala v davu tančících těl směrem k východu. Po krátké chvilce dorazila k partě lidí. Thomas držel u úst vzorově ubalené brko a chystal se ho zrovna odpálit.
„Tak co jak se ti tu líbí Sar?“ s úsměvem se jí zeptala kamarádka Anna.
Sarah se začala smát..“Máš ale blbý otázky An..Je to tu dokonalý, hudba skvělá, levný pití, krásní kluci..“ ještě jednou se usmála a natáhla se po jointu.
Plíce se pod náporem kouře roztahovaly, thc se dostávalo dál do těla a omamné účinky se nezadržitelně dostavovaly. Nohy začaly těžknout, koutky úst čím dál víc pocukávat a roztahovat se do šíleného šklebu, oči jakoby se zaslepily.
Sarah se svezla v záchvatu smíchu na zem, přímo k nohám jejích kamarádů. Několik páru očí se na ni podívalo a začali se také smát a postupně si sedat.
„Hehe to je ale kurva dobrej model todle! Odkaď to máš Stacy?“
Místo Stacyiny odpovědi se dočkali jen prázdného mávnutí ruky a další vlny smíchu. Sarah začala pomalu zavírat oči a lehat si na sluníčkem vyhřátý chodník. Do spánků ji bušila hudba a následky brka co právě dokouřili.
Noc se vlekla dál a dál. Hudba paradoxně pořád nabývala na intenzitě. Jakoby na týpky co tu hráli únava vůbec nepůsobila. Alkohol tu mizel po litrech, přes oblak kouře nebylo skoro vidět a lidi začínali být čím dál víc aktivní.
Sarah a parta jejích kamarádů si večer užívala jak se patří. Kluci pili pivo, holky daly přednost vínu s kolou nebo spritem. Jointy mizely jeden za druhým. Pár odvážných si v průběhu večera troufla i na LSD. S papírkem na jazyku pobíhali mezi kamarády a se smíchem se chlubili tím, co mají.
-Do prdele- Sarah se pomalu zvedla ze země a cítila jak se jí čím dál víc motá hlava. S každým krokem se její mysl otřásla a ona cítila, jak žaludek slábne. Pomalu se došourala do blízkého parku a opřela se o kmen stromu. Zavřela oči a snažila se čím dál větší nevolnost rozdýchat.
„NO ty seš teda frajerka Sarah“
Hlas co slyšela ji vyděsil. Trhla sebou a otevřela oči. Nikoho neviděla.
Ten dotyčný se začal smát.
„Haha Sarah, Sarah… co by ti asi řekla matka, kdyby tě tady viděla jak seš vyhulená a svlíkáš pohledem toho blonďatého dredaře?!“
Další příval hysterického smíchu,který trhal uši.
Rozhlédla se kolem sebe. Nikde nikdo..
-Do prdele, do prdele…ja sem fakt moc-
Sarah se vyděšeně rozhlížela kolem a přemýšlela kolik toho vypila a jestli náhodou něco nezkusila.
„No to seš…Myslíš,že na toho tvého uděláš dojem když seš tak moc?“
„Ehm…to máš asi pravdu,ale co mám sakra dělat??“
-Do píči dyť já tady mluvím sama pro sebe-
„Ale nemluvíš“
Další příval smíchu.
„Prosím?“
„Bože ty seš nechápavá, prostě tady nemluvíš sama pro sebe“
„A s kým teda…
Předklonila se a začala zvracet. Polkla, utřela si pusu a pokračovala:
…mluvím?“
„Ty to opravdu nevíš?“ zase se uchechtl.
„Ne nevím“
„Tak okej já se ti teda představím,abys mě konečně začala brát navědomí…Jsem Erik“
„Erik? Já žádného Erika neznám…“
„Ale znáš, dovolím si říct,že už opravdu dlouho,ale jak to říct? Řekněme,že si mou existenci vědomě potlačovala“
„Sem asi fakt moc,todle nemá cenu řešit…“
„Panenko skákavá! Vy holky ste tak hloupé!“
Sarah se zkoumavě koukala na louži zvratků co pod sebou udělala a v hlavě jí šrotovalo plno myšlenek…Nakonec si ale řekla,že to ještě zkusí.
„No a když tě znám,jakože tě nevidím?“
„Hihi dobrá podpásovka Sarah, to už je lepší. Oukej ukážu se ti.
Než stačila něco namítnout,ze stínu vedlejšího stromů jí vykročila vstříc mužská postava.
Dlouhé černé dready lemovaly úzký protáhlý obličej završený špičatou bradou. Zelené oči ve tmě svítili,jak dva smaragdy. Naprosto bezchybný nos krásně rozděloval obličej na dvě přesně symetrické půlky a s dokonalými rty si pohrával šibalský úsměv. Měl na sobě černou košili s bílým nápisem ( později se všimla,že onen nápis nosí jméno „BITCH“), která odhalovala kousek vypracované hrudi, a tmavě rudé velmi široké kalhoty. Boty neměl.
--------------------------------------------------------