"Chci tě."

"Chci tě."

Anotace: co všechno se může stát, když....

Celou dobu jsem na něj musela koukat. Nikdy dřív jsem ho tu neviděla. Měl kudrnaté vlasy, hnědé oči a v nich tajemný pohled. Byl určitě starší než já, tipovala bych tak 27. Nevím, co to v sobě měl, ale chtěla jsem se s ním seznámit. Nestačilo mi na něj „nenápadně“ koukat, chtěla jsem ho líbat, objímat, prozkoumávat časti jeho těla, která mimochodem vypadalo hodně luxusně. Byl to kus chlapa, né žádný metrosexuální puberťák, o kterého byste se báli opřít.
„Tak jo, seber odvahu a jdi, dneska vypadáš dobře, to prostě musí vyjít.“ říkala jsem sama sobě. Trošku jsem stáhla své černé tričko, narovnala záda a pomalu kráčela k baru, kde seděl a vychutnával si svůj drink.
Když jsem přišla k baru, sjel si mě zvláštním pohledem, docela mě vyděsil a to dokonce tak, že jsem si jen objednala pití a vrátila se zpět, ke svým kolegům.
Byla jsem naštvaná sama na sebe, nechat si ujít takového chlapa. Ach bože. Docela jsem si nadávala. Tak nějak mě i přešla pařící nálada. No co se dá dělat, pomalu jsem se loučila s kolegy a kráčela po schodech vstříc prázdnému večernímu městu. Když v tom do mě někdo drkl a vyrazil mi kabelku. Automaticky, jsem se pro ní sehla a on taky. Podívali jsme se na sebe a byl to ON, ten dokonalý chlap, na kterého jsem celý večer zírala.
„Promiňte“ řekl. Jen jsem na něj zírala a nebyla schopná slova.
„Je vám něco?“ zeptal se mě. To už jsem se konečně probrala a řekla, že jsem v pořádku a nic se neděje.
„Můžu vás pozvat na skleničku, jako kompenzaci za vysypanou kabelku?“
Přikývla jsem. Můj odchod se odložil. Šli jsme na bar. Obou nám objednala jakýsi koktejl. V životě jsem ho nepila, ale bylo to vážně dobré. Bavili jsme se a já hltala každé jeho slovo. Ten jeho hlas byl tak…. Tak sexy. O bože, měla jsem chuť ztrhat z něj oblečení.
Abych se trochu zklidnila, odskočila jsem si na wc. Moc to nepomohlo. Akorát na mě víc a víc dopadala moc toho tajemného drinku. Když jsem se vrátila, tak nějak jsem se neudržela. Podívala jsem se mu do očí, pak hned do rozkroku a do ucha mu zašeptala: „Chci tě.“
Podíval se na mě až nevěřícným pohledem, ale okamžitě zaplatil. Vzal mě za ruku a vedl z toho klubu pryč. Vyšli jsme ven, vlezli do taxíku a jeli tam, kam řekl. Taxi zastavilo u hotelu. Vystoupil první a podržel mi dveře. „On je dokonce gentleman“ říkala jsem si v duchu. Došli jsme na recepci. Rozhlížela jsem se po hotelu, vypadal vážně luxusně, ale to mi bylo docela jedno, chtěla jsem být v pokoji. Téměř beze slova mě vedl do pokoje 27.
Otevřel a hned zabouchl. Už jsem cítila tvrdost dveří a jemnost a sílu jeho polibků. Líbal opravdu vášnivě. Pohrával si svým jazykem s mým. Podlamovala se mi z toho kolena, takže jsem byla ráda, když mě vzal do náručí a odnesl na postel. Začal ze mě slíkat oblečení a já z něj taky. Přejížděl mi špičkami prstů po bocích, nehty po zádech, jazykem si pohrával s mými prsy. Bylo to tak…. Bože, to se nedá popsat. Napínala jsem pod jeho doteky všechny své svaly, svoje nehty bořila do jeho zad. Chtěla jsem ho cítit nejen na sobě, ale i v sobě. Podíval se mi hluboce do očí, políbil mě a já ho cítila, tak blízko, v sobě, někde hluboko. Hýbal se pomalu, zrychloval a já se cítila jako v ráji. Přestávala jsem myslet. S každým dalším jeho přiražením, jsem se prohýbala víc a víc, až jsem byla jako v křeči a už jen zhluboka dýchala. Díval se na mě a věnoval mi spokojený úsměv. Lehl si za mě, objal mě. Za chvíli už spal.
Nic lepšího jsem nikdy nezažila. Promítala jsem si celý večer než jsem usla.
Ráno, jsem se probudila. U postele snídaně, ale on nikde. Šla jsem se podívat do kopelny. Zrovna byl ve sprše. Vlezla jsem k němu. Padali na nás kapky horké vody, které ještě víc dmýchaly naši vášeň. Těžko říct, jestli byla lepší noc nebo ráno…
Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrr. Ozval se ten protivný zvuk budíku a já musela vstávat. Ale na tenhle sen nikdy nezapomenu, myslela jsem na něj celý den…
Autor Adele, 12.10.2010
Přečteno 272x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí