Když já se znám však Tě mám
že když klíče stratím, těžko se vrátím
když já brýle nenajdu co jen uvidím
auto nenatočím
bez motorky nedojedu
na kole nepoznám
v Tobě se nevyznám
Leju olovo do vody
Tašky dvě mám
Bágly taky
Vše co dvakrát mám jen o jedno sem stál
A když to měl něco se vytratilo.
Kolo se otočí, mozek ztratí
Průhonice
Není nad jistotu dvou, na jejich sehranost....duplicita ve vztahu je bezva, ale nesmí se jedna vytratit...pak není nic.
A ten konec mě dostal, vybavil se mi zámek a zahrada. není to tak dlouho, co jsme se tam byli podívat. Ty dokážeš překvapit a za to velké dík .
04.11.2010 09:25:00 | Tamara
Umělče, překvapil mě závěr. Máš mnoho nápadů a myšlenek, dobře, že chodí k nám na venek. ST!
04.11.2010 07:20:00 | NikitaNikaT.