Strach z kluků 3

Anotace: o životě...

Sbírka: Strach z kluků

***

Najdu ho v jeho pokoji jak leží vedle tý krásný holky.Vypadá celkem spokojeně a ona je k němu přitulená…tak tohle mu zavidím.Taky se mi líbila na první pohled.taková křehká. Asi mám smůlu. Bůhví co tu spolu vyváděli.

Jdu do sprchy a pak spát sem celkem zmoženej s toho nic nedělání…


Yu:

Dnešní noc je vydařená…. v klubu je fakt hodně pěknejch koček. Kiro má dneska náladu pod psa a to se sem zprvu těšil, ale jak to zabalil Strif jako když ho vyměněj, no já si kazit náladu nenechám. Ve vhodnou chvíli sem se vypařil za první kočkou.
Docela pěkná bloncka s velkejma kozama…byla celkem dost hrrr..to se mi na ní líbilo…vzal jsem si na ní aji číslo možná se jí ještě ozvu.

Jako druhou jsem si vyhlídl maličkou brunetku. Strašně roztomilá v obličeji a i postava no… pěkný… takový vypracovaný tělo..ta holka musí na sobě sakra dřít. Docela byla fuška jí přemluvit na večeří procházku, ale naštěstí neodolala mému šarmu a po 4 panáku sme se vydali na procházku do parku a byla moc šikovná, pružná a řekl bych hodně zkušená…..

Chtěl jsem jí pak vzít jěště dovnitř, ale odmítla a šla domů.nechal jsem jí a šel se podívat po další kočce. Taky jsem se rozhlídl po místnosti a viděl jak Kikin se Shinem paří na stolech s několika pěknejma holkama.Chvíli sem přemejšlel jestli se k nim nepůjdu přidat, ale v tom do mě drcla vysoká blondýna, že jestli nechci zajít k baru a hodit řeč.
Nemohl sem odolat.
Dneska to bude noc blonďatejch krásek. Něco přes hodinu sme se vybavovali a pak mi sama navrhla zajít někam kde nebudem až tak na očích.
Venku se už celkem ochladilo a tak sme zašli na pánské záchodky. A to vám začala jízda.Ta holka snad umí všechno.Ani sme nestihly zalízd do kabinky….pěkně se na mě vrhla ne že bych byl proti…. takovou dračici sem dlouho nepotkal.
Pár týpků co se jim chtělo chcát to vzdalo, když nás viděli v akci jedinej Kikin si to nakráčel jako by nás pomalu neviděl měl už pěknou opici a motal se. Taky mě fakt mile pozdravil. Udělal sem na něj ksicht jako aby držel hubu nebo přez ní dostane.
Zalezl si teda na hajzlík a pak odešel. Když sme byli s Maky hotoví vypadli sme ven a já jí šel doprpvodit domů.U týhle jediný si za večer pamatuju jméno a taky sem si vzal číslo a tak nějak sme se domluvili, že zítra zajdu.
Pak jsem se vidal už domů bylo už nad ránem na mobilu sem měl jeden nepřijatej hovor a od Shina a zprávu.

Ty vole kde ste všichni sem tu zůstal na bojišti sám s ožralým Romeem.Já ho domu nepovleču.

Musel sem se smát. To nejni poprvé co to takhle dopadlo.Romeo se vždycky na závěr ožere jako prase a pak neví jak se dostal domů , a nebo se probudí až ráno někde pod stolem, když na něj s klukama zapomenem.Jeho blbost.A já se tam pro něj vracet nehodlám.
Domu dorazim a ve dveřích se střetnu se Shinem.
No ten taky vypadá. Pomůžu mu z bot a odtáhnu ho do jeho pokoje a hodím ho na postel. Je mi jasný, že Romeo dneska nocuje pod stolem. No jeho debilita. Však on ráno dorazí.
Dojdu si dát sprchu a pak du vyluxovat ledničku.
Ohřeju si párky a pak du taky spát….
no docela brzo je půl sedmí to bude už Strify vstávat řekl bych.


Alex:


Ráno se probudím jako první Strify vedle mě ještě klidně oddechuje a tak ho nechám spát a prohlížím si ho. Je moc pěknej na kluka má takový jemnější rysy a s těma podmalovanýma očima vypadal jako panenka.
Taky včera večer jsem tak neměla vyšilovat, nepříde mi nebezpečnej i když uvnitř cítím odstup. Už před tím kreténem sem měla z kluků takovej vnitřní strach a teď po tom útoku se budu bát sama někam jít. Akorát teď Strify na mě působí jinak než ostatní je moc milej a takovej, že si ke mně nic nedovolí, drží si odstup a já mám pocit, že ho znám léta.
Takovýho kluka bych brala.

" Ahoj." vytrhne mě z přemejšlení jeho sametovej hlas.

" Ahoj. Jak ses vyspal?"

Mile se na mě usměje.
" Já dobře a ty? a je ti už dobře?"

" Supr a je mi fajn. Docela bych si dala něco k snědku."

Prohlíží si mě zkoumavé těma jeho hlubokýma modrýma očima.
" Si jako vyměněná. Včera si se mě strašně bála a teď si klidná." Řekne udiveně. Já se musím smát.Je fakt roztomilej.

" No já ti věřím a mám pocit po včerejšku, že tě znám odjakživa. Jak jsme si povídali…..to bylo prostě fajn.Děkuju."

" Nemáš za co.já sem rád, žes mě nevyhnala spát na gauč do obýváku. Bych se asi moc nevyspal. Kluci domu totiž chodí po kalbě jako šváby na pivo."
Oba jsem se museli smát.


Strify:


Tak teda vstanu a jdu připravit snídani. V kuchyni je akorát nepořádek ..počítám, že to tu zůstalo po Yuovi, protože ostatní kluci nejsou schopní po kalbě jíst…J
Vezmu teda rohlíky a začnu je mazat máslem a marmeládou. Po chvilce se ke mně přidá Alex a uděláme snídani pro všechny. Uvařím ještě čaj a kafe a odneseme to na stůl do obýváku.
" Strify kluci teda vědí, že jsem tady?"

" Jo ví… a neboj, seš pod mojí ochranou… a na jedinýho Yua si dávej pozor ostatní ti nic určitě neudělaj."

" Jasný.."

Pustíme se do snídaně a jako kulisu pustím televizi s hudebním kanálem.
Po pár minutách se ve dveřích objeví rozespalej Kiro. Musím říct, že dnes docela brzy, když pohlédnu na hodiny za jeho zády na stěně.
" Dobrý ráno." Pozdraví nás a sedne si do křesla a popadne namazanej rohlík.

" Dobrý." Odpovíme s Alex zároveň.

" Jinak Kiro tohle je Alex. A Alex tohle je Kiro." Představím je. Podají si ruku a začneme si povídat o muzice a filmech. Po hodince vyleze Shin a přidá se k našemu sezení.


Alex:


Jsem s kluků trochu nesvá, přeci jen jsou tu čtyři a já jako jediná holka. Moje prvotní nedůvěra povídáním odpadla během pár minut. Kluci jsou opravdu v pohodě. Jak říkal Strify.
Ten se zvedne a odnosí špinavé nádobi, jen co Shin dosnídá. Shin se mám omluví, že si jde dát sprchu a půjde si ještě na chvilku lehnout, že ho bolí hlava.
Zůstanu tedy v pokoji jen s Kirem.
Jak jsme si kluky prohlížela, musím říct, že největší dojem, na mě udělal Kiro. Takovej malej kamarádskej pohodář.

" Alex zůstaneš u nás ještě nebo musíš domů?"

" Měla bych se ozvat akorát spolubydlící."

" Co studuješ?"

" Na učitelku, přesně matiku a přírodopis."

" Nevím, já osobně bych učit nikoho nechtěl. Já byl strašnej student."

" To já se zatím nedala odradit a časem se udiví, co mi život přinese."

" Pravda. To já mám teď s klukama jasno. Konečně nám to klaplo."

" Jo, úplně bych na to zapomněla. Nepustíš mi něco od vás?"

" To můžu, anebo pojď, s námi zítra na zkoušku máme jí odpoledne kolem pátý.

" Super. Já přídu. A teď zavolám mojí spolubydlící, ať o mě nemá starost."

Zvednu se a dojdu do Strifyho pokoje pro mobil. Vytočím Susan číslo a povím jí ve zkratce, co se stalo. A slíbím jí, že do večera přijdu.
" Tak na večer půjdu domů. Spolubydlící mě bude čekat."

" A nemohla by spolubydlící přijít k nám, že by jste, přespali tady?"

" Myslím, že to není dobrý nápad. Třeba, až se budeme, víc znát souhlasíš?"

" Dobře, ale na tu zkoušku přijdeš. A klidně vezmi i spolubydlící."

" Určitě." Odsouhlasím mu to.

" Tak lidi, co uvaříme k obědu? Ozve se za našimi zády Strify.

" Nevím, je mi to jedno. Když nebudu muset vařit." Řekne Kiro a podívá se na mě.

" Já taky nevím, sním cokoliv."

" Jo a ty dneska vaříš Strife?" Ptá se rychle Kiro aby náhodou nemusel on.

" Jo, vezmu si to na starost. Ty by si nás mohl otrávit." Vrátí mu to s úšklebkem.

" Půjdu ti pomoct."

" Tak pojď, něco najdeme v kuchařce." Zvedneme se všichni a přesuneme se do kuchyně.



***