Můj život...6 část

Anotace: ...

Po tom všem přišel můj poslední, jmenoval se opět David. ale tenhle byl jinší. Znali jsme se už dřív. Ale jen jsme si psali, ale to jen tak. Nelíbilo se mu, když jsem byla smutná, tak mi vždy napsal. Nějak mě nabral a já jeho taky asi ne. Byl to spolužák ze ZŠ Filipa. Ale na tom ani tak nesešlo. pak jsme si začli psávat častěji a častěji. Jenže jsem se obávala toho, že se mu nakonec ozve Filip, nakecá mu veškeré věci co o mě roznášel a bude po všem a to by mě mrzelo, protože, jsem ho měla vážně ráda.
Prvně byl takový chladný, na to, že byl skoro o dva roky starší jako já, se choval vážně jako puberťák. Nakonec vše vyvršilo, když měl být u nás ples. Napsal mi, jestli jdu na ten ples. já mu psala že ne, protože v té době jsem bohužel stále byla s Martinem a on mi řekl že na ples nejde. Tak jsem nešla ani já. David mi psal, že se staví za mnou a já mu teda volala. Bylo mi divné že se najednou ozval, ano, on byl opilý a dokonce snad i z huleny. Docela zklamaní.
Nakonec jsme si psávali více a více, až jsme se měli více rádi. Jen jednou mi říkal, že jsem si s někoho udělala srandu atd. A já nechápala proč to říká. Strašně mi tvrdil, že to má od dobrého zdroje a narážel na policajty. Ale já si stejně myslela že za tím stojí Filip. Protože David tehdy zveřejnil na facebooku, že mě miluje. Nějak jsme to urovnali a bylo to celkem v pořádku, do doby než mi dal sám od sebe heslo ke svému fb. Já se podívala. A to co jsem tam viděla mě dostalo. Tehdy, kdy byl David na mě hnusný, mu to vše řekl Filip. Psali si tam aby mi nic neříkali, Filip mu tam psal jaká nejsem svině atd. David mi tvrdil, že spolu nic nepečou a ták, že se spolu nebaví. A já mu uvěřila.
Přišel Silvestr. Já měla být s Davidem, ale byla jsem u rodičů ve Zlíně. Bohužel. Říkal mi, že mě chápe, že není naštvaný že je doma. Mě pak volalo nějaké neznáme číslo, zvedla jsem to. A představil se mi Davidův nejlepší kámoš Papa. Valil do mě, že mi nebude tykat, ale vykat, že David neslaví Silvestra s ním, a že jestli Davidovi ještě jednou napíšu, že si to zjistí a že si mě najede atd atd. Bylo to vážně hrozné. Tak jsem to zavolala Davidovi. Byl s toho asi trochu zklamaný, ale řekl mi, že jsou nejlepší kámoši, tak že má o něj asi strach.
Tak jsme dál byli s Davidem i přes tohle vystoupení. Já pak skončila v nemocnici s vážným stavem, a s kolabujícím srdíčkem. Měla jsem zakázané návštěvy a všechno prostě. S Davidem jsme si volali a psávali, byl strašně hodný. Nastupoval do práce kde byl i Pepa. Když mi povolili návštěvu, tak Pepa udělal Davidovi podraz stylu, že si vyměnil službu aby musel do práce David. Nechápala jsem proč s Davidem tak zametal, ale on si to vše nechal. Častěji jsme se hádali k vůli tomu, protože mě se to nelíbilo. Ale jemu asi vyhovovalo.
V nemocnici jsem trávila přibližně tři měsíce. Za tu dobu mě navštívili i policajti, protože jsem natvrdo udala Filipa, za pronásledování atd. S Davidem to šlo i nešlo. Nakonec přišlo páté výročí úmrtí Petra. Měli jsme jet do Alp. Jednou jsme tam byli všichni i s ním. Měli jsme přesně ve 22:10 sjíždět na bordu jednu sjezdovku na jeho počest, protože bord miloval. Já jet nemohla, ležela jsem v nemocnici. Strašně mě to mrzelo, protože od Davida jsem nedostala žádnou podporu.
O nějaký měsíc později, skončila moje babička s dalším infarktem v nemocnici. Tentokrát už to bylo horší. Trávila jsem u babičky hodně času. Byla jsem u ní i tu poslední chvilku, kdy zemřela. Strašně mi chybí. David mi sice prvně moc pomáhal. Ale jednou mi vše vyčetl. Ano, volal mi, hádali jsme se, a on začal tím svým povrchním hlasem, že obdivuje Filipa, že se mnou tak dlouho vydržel. Pak se začal navážet do mé mrtvé babičky, urážet mě atd. a to jen proto, že jsem si byla koupit boty. Bylo to strašné. ale vždy se vymluvil na nějakou ponorkovou nemoc.
Nakonec šlo všechno už do háje. Sice byly ještě nějaké pěkné chvíle, ale už moc ne. jednou mi volal a řekl mi " jdi do piče a třeba i chcípni ty kurvo". Hodně tohle zamrzelo, že tohle dokáže říct člověk kterého milujete.
Vzadlovali jsme se od sebe a pro mě už to byl jen takový kamarád, kterého mám více než ráda. A jemu to asi ani nevadilo, nebo nevím. jednou mi jen tak oznámil, že potkal jednu holku a že ho zaujala. Mrzelo mě to, moc. protože mě tvrdil, že je jen s kamarády, ale chodil s ní ven. Ale pak najednou mi jeden pátek volal. Že je pod nějakým mostem a že je zhulený ať přijedu. Já jsem ve strachu vážně jela. Zjištění bylo takové, že David tam nebyl. Teď už vím, že to byla bouda.
Po pár dnech se ozval znovu, že na mě stále myslí, že mě stále miluje atd. Když jsem se ptala na tu druhou, tvrdil mi, že s ní nikam už nechodí, skoro si nepíšou a že zjistil, že se mnou se líp povídá než s ní a že s ní si už nemá ani co říkal a že stejně stále myslí jen na mě. Já mu to vážně věřila.
Ty chvíle byly fajn, snažil se a já svým způsobem taky. Ale pak začal být ještě hnusnější než předtím. Začal mi opilý volat o půl šesté ráno atd. Ano, i teď už vím, že se snažil jen o to, aby se mi dostal opět do srdíčka a aby mi ublížil ještě více než předtím, i to se mu povedlo.
A teď? teď už se vůbec nebavíme, když by mi napsal, tak já se neozvu, dostal svoji vysněnou práci. A i když je u mě v srdíčku pořád, tak věřím tomu, že to za chvíli přejde, ale vše chce jen čas. Mám kamarády, kteří mi pomohou. a jsou tu pro mě. A pokud moje zdraví vydrží, i když vypadá že ne, tak třeba i budu šťastná. je tu jeden člověk, který mě má rád a třeba se ukáže že jsem si souzeni a bude nám krásně. A třeba si splním i svůj sen a pojedu do Ameriky. Ale k tomu je potřeba času. A ten je u mě, moc cenný.
Tak tohle je prozatím můj život...