Otevřel jsem dveře do hostince
a pátravě se zahleděl do vytanulých tváří
z tabákové mlhy…
hledám Tamtoho…
to však nevím proč
vzbudilo velké veselí
nachmelených nevěřících…
snad se neztratil?
nebo se schoval?
bojí se nás?
odešel na loď?
vystěhoval se?
má z nás prču?
Není přeci stěhovavý…
A proč ho vlastně hledáš?
Chtěl bych se ho zeptat
co je smyslem jeho života…
růžolící tváře se jim protáhly do úsměvů
a začali se s chechotem překřikovat
no přece ovládat
mít majetek
pořádně se vyspat
holdovat do skonání pívu…
pak se ale ke mně přitočil jeden ze staříků
od stolu se štamgasty
a zeptal se
jen tak mimochodem holobrádku
jaký je ten tvůj?
víte pane
mnoho lidí přemýšlí
odkud jsme se vzali
kdo jsme a kam kráčíme
ale já myslím že je to tím jak žiji
smažím se být hodný k ostatním
nejíst tučná jídla
/ehm tedy to mi zatím moc nejde/
občas si přečtu nějakou dobrou knížku
/to mi docela jde/
taky se rád projdu
a snažím se žít v klidu
a souladu s okolím…
v očích mu zajiskřilo
a s potutelným úsměvem povídá
mladej pak už Tamtoho nepotřebuješ…
Poznatek...všechny reakce na smysl života zde komentují jen ženy...musíme tedy nad vším hloubat?...proč nikdo nehledá hlavní Nesmysl života? A pak ho udělá?
JÁ MYSLÍM ŽE PRO TEBE ZNÍ JASNÁ ODPOVĚĎ: 42 :-)
16.09.2011 23:13:00 | zvířenka
Přesný! (Jen malá poznámka: Taky se tak snažím žít - ale nená m za to rád...)
15.09.2011 17:28:00 | hloubavá
tak tomu říkám vypravěčský talent:-)úžasná povídka i s myšlenkou...o))
15.09.2011 11:13:00 | střelkyně1
Někdy je dost těžké definovat "smysl života"... často přemýšlím, jsme-li toho vůbec schopni.
15.09.2011 08:24:00 | Jana M.