Seděl zadumán
a nevadilo mu že prší
ač ten déšť byl nečekaný a studený
jako vědro vody z horského potoka
kterou se polejete po sauně…
kapky však nedopadly na zem…
shlukly se kolem něj
a v jednom bodě začala probíhat mutace
výpadky vsouvání nahrazení
a vytvořily ženu…
zdála se povědomá
ale nemohl si vzpomenout
mezitím se ta paní radosti
a ušlechtilé tváře
zcela obnažená
s povlávajícími vlasy
posadila na delfína
a komíhala rozpustile třpytivýma nohama
ve vzduchu sem a tam...
vždyť ty víš
že živé věci se stávají z neživých
podřízených zákonům neživé hmoty...
přítomnost vody ukazuje
že život povstal z moře
a ty suchozemec
si nosíš své vlastní
potřebné k pokračování
chemických reakcí života…
víš proč je většina lidí průměrných?
protože tráví život
zdokonalováním svých slabých stránek
místo aby posilovali ty silné…
pohlédl na ni
v záři plamenů její pleť vypadala lidsky
přisedla si k němu
opřela se nahým ramenem o jeho
a on ucítil její nezvyklé teplo
skoro větší než oheň…
chtěl něco říct
ale přiložila mu prst na ústa...
a vlila se vášnivě do něj…
věděla že patří k němu…Pertain…
Stát se tak vodou
Poseidone
být jen molekulou
poslední z posledních
i smytá na chodník
někdy chtěla bych
roztančit se a vsáknout...
19.09.2011 08:09:00 | Mbonita