Krása

Anotace: Něco mězi úvahou a povídkou...

Až v tvé duši utichne hudba života, pokleknu vedle tebe. Až zbude jen ticho, pokleknu v slzách a složím ti slib. Aź naráz vše utichne, budu stát vedle tebe a zároveň stát při tobě. Budu stát vedle tebe a dodávat ti sílu. Budu dávat sílu člověku, jenž už nežije. Kleknu před tebe a daruji ti život. Kleknu před tebe a daruji ti smrt. Kleknu a podám ti lístek růže. Lístek, který pochází ze vzdálených slunečních zahrad. Z růže, která je nejkrásnější na světě. Z růže, o kterou bylo nejlépe staráno. Podám ti lístek a pak i celý květ. Květ, který voní jako ty. Květ, jenž je krásnější než vycházející slunce. Květ, jenž znamená život. Podám ti květ a pak trnitou růži. Růži s trny, které představují mé utrpení. Trny, které nesou stopy mé krve, když jsem se ji snažil utrhnout. Sňal jsem ruku z růže a trny zůstaly. Podám ti celý svět v té krásné růži. Podám ti vše, co budeš chtít. Kleknu a budu prosit o odpuštění. Budu před tebou klečet až do skonání světa, budu klečet tak dlouho, dokud mi neodpustíš. Budu čekat. Klečet a dívat se před sebe do země. Jen sen bude moje vysvobození. Sen v němž uvidím tebe a krásnou růži, která tě bude zdobit. Jedna kráska vedle druhé. Jen vy dvě v celém vesmíru. Jedna druhé si nemůžete konkurovat, ale jedna bez druhé nejste nic. Jen svaté, ale krásné nic. Budu snít o chvílích s tebou. O chvílích, které budou pro mě utrpení. Každý trn, jedno setkání. Jedno jediné setkání a přinese takové bolesti. Jen setkání a nic více. Setkání a pak konec. Nebyl začátek, ale konec nastane. Budu čekat a snít, tak dlouho dokud se tvá duše opět neprovoní vůní krásných květin a tóny písní, jenž znamenají život. Budu čekat, dokud opět neotevřeš oči a nepohlédneš na mě. Pohlédneš na mě a uvidíš klečící bytost. Klečící, ale schoulenou a modlící se za tebe. Jeho život nic neznamená. Vše obětoval jen tobě. Bude klečet a modlit se za tebe. Budu se modlit a doufat, že se opět vrátíš. Uvidíš bytost, jež láska jí nic neříká. Bytost, jež neví, co je smrt a život. Zná jen tebe a tvojí krásu. Věří v tě. A vždy vědět bude, že tu budeš ležet a on bude před tebou pořád klečet. Kleknu i já, i když to bude znamenat ztracení cti. Kleknu, i když to bude znamenat mojí smrt. Kleknu a budu věřit v lásku a ztrápenost. Budu klečet a poslouchat, jestli se opět nerozvoní tvá krásná duše a jestli nezačne opět tvoje srdce bít. Dám vše, jen za to, abych mohl být s tebou a klečet u tebe. Budu vyzývat lásku a nenávist, ať se střetnou. Ale až se střetnou, nikdo z nich nezvítězí. Nemůže být láska bez nenávisti, jako nemůže být nenávist bez lásky. Jedna druhou potřebují. Budou bojovat a já se budu dívat a doufat. Budu čekat a čekat. Čekat do skonání světa a do konce lidského bytí. Budu tu i poslední den, kdy slunce naposledy vyjde. A pak zajde a už nikdy více se to nezopakuje. A už nikdy více nikdo nespatří krásu tvojí, krásu lásky a života. Krásu, již jsi rozdávala světu. Věřím, že se to stane, ale za dlouho. Slunce opět vychází…