Cizí zima

Povídky » Ostatní

Queen seděla na vysokém komínu a vystavovala svou tvář bledému sluníčku. Studený vítr jí štípal do tváří, ale zima jí nebyla. Svůj kabát už dávno odložila jen v tílku tam seděla a pohupovala nohama. Jen težko šlo poznat na co myslí. Na tváři se jí střídaly různé úsměvy. Její pleť byla mrtvolně našedlá a velmi světlé blonďaté, skoro bílé, řídké vlasy se doplňovaly s momentálně pevně sevřenýma vodovýma modrýma očima. Díky tomu že se často vystavovala na tomto komíně sluníčku byla tmavší něž zbytek jejího lidu.

Už od malička jí sem nahoru bral její bratru. Dívka se jemně při té vzpomínce zachvěla. Jak už je to dlouho co odešel? Žije ještě? Jemně se jí zachvěly řasy a ona pootevřela oči. Věřil tomu že Zima už není tak silná jako dříve a chtěl překonat hranice, ale Queen už přestala věřit že k nim vůbec došel.

Jak dlouho má Zima naší zemi v moci? Pomyslela si. Ona sama slýchala už jenom legendy.:

Kdysy dávno, když se ještě střídalo roční období příšla taková zima, že lidé už se bály že jaro nepříjde.A opravdu, nepřišlo...V ten věk byly zvyklí na teplé zimy a tato vyjímka si vyžádala mnoho  obětí. Byla to jiná zimi, cizí zima, bylo to paní Zima. Viděla jak je naše zima slabá a tak se přemístila z polárních oblastí k nám a zaujmula svoje místo. Místo nekonečného mrazu. Rozprostřela se po celé zemi a ohraničila jí ledovými hranicemi. Časem si pomocí zimních válnic nahnala lidi do jedné velké osady uprostřed svého území. Všechna technika lidí sehnala. Jejich moudré vynálezy byly k ničemu. Jediné co lidé potřebovali bylo jídlo a teplo. Marně vzdorovali a mráz a led se rok od roka zhoršoval, vzduch byl mrazivější a válnice urputnější.

Lidstvo se rozdělilo na dvě skupiny, jedna se smiřovala se Zimou a snažila se si udělat život aspoň trochu pohodlný. Druhá skupina lidí věřila že Zima slábne, ale snaží se, aby jsme si mysleli opak.

Mezi tu druhou skupinu patřil můj bratr a já. Jen se bojím že vyrazil moc brzy a že zima je ještě moc silná a dokáže si uhlídat hranice. Sedávám na komínu a vidím, jak z dalekých kopců ustupuje mlha a shromažďuje se nad naší osadou. Myslím si že chce všechny zabít a až se jí nebude nikdo stavět na odpor, bude moci sílit a roztahovat se. Jediný způsob jak jí dostat je vyčkat na ten správný okamžik a prorazit si cestu ven. Ale co když to špatně odhadnu?