Volba

Volba

Anotace: máte "svého" anděla? tak se řiďte jeho radami..- j.c.ben -

Nebylo ještě pět a byla už prakticky tma. Dálnici v tomto úseku ozařovaly jen světlomety a koncová světla aut. Spěchal jsem a jel už dost dlouho..

- zdá se, že máme problém, kamaráde..

Z místa spolujezdce na mě promluvil chlapík asi tak v mým věku. Rifle a bílý sáčko - takovej ten týpek, co na něj letí ženský. Vůbec nevím, kdy jsem ho naložil. Proč vlastně stojíme? Proč sakra všechna auta stojí?

- jo kamaráde, to je právě ten problém..

Jakej problém, o čem to mluví..

- čas, víš? Čas je velkej prevít, kamaráde..

Něco tu nesedělo. To ticho. Žádný zvuk motoru. Jen hlas toho manika, co mi pořád říká kamaráde..

- popravdě řečeno nestojíme. Všechna ta auta se pohybují, jenom to nedokážeš postřehnout. Vidíš, kolik máš na tachometru? 110..

Nechápavě zírám na podsvětlenou ručičku tachometru, která by měla být úplně jinde...

- jen ten kamion vpředu, kolik to je 7? 8 metrů? Tak ten stojí. A ty spíš..

Tak já spím? To je ale blbej sen..

- ne, není to sen. A neříkej mi, že jsem se nesnažil. Říkal jsem ti přece zastav, dáš si kafe... ale ty dnes tolik spěcháš. Je ti pětatřicet, máš rodinu, hezkej dům.. už s tebou nebylo tolik práce jako za mlada. A teď tohle. Opravdu máme problém. Tak teď mě dobře pslouchej. Až procitneš, nestačíš ani sundat nohu z plynu a třískneš do toho návěsu. Ne, nesnaž se, stejně spíš a tu pravou chvíli na brždění jsi dávno prošvihl..

Co se mi to snaží namluvit..

- ale máš zapnutý pás.. alespoň jednou si mě dnes poslechl.
A bezpečný auto.. přežiješ to, když mi pomůžeš. Nebude to pěknej pohled. Ale přežiješ, když to nevzdáš, rozumíš?

Střídavě hledím na něj a na brzdová světla před sebou..

- víš, nezmůžu všechno. Bude moc a moc záležet na tobě. Bude to hodně bolet a stokrát snazší bude zemřít. Ale společně máme šanci. Slyšíš?! Máš ženu a děti. Potřebují tě..

Už nevím, co je sen a co realita. Ta světla.... Copak to nelze odvrátit?

- ne. Už ne. Nemáme čas. Schází nám pár blbých vteřin. Já potom udělám, co půjde, ale musíš chtít. Chtít žít. Jasný? Tak půjdeme do toho spolu, chlape?

Zvláštní. Této chvíle jsem se vždy bál. A já necítím strach. Snad jen... smutek? Mlčky jsem přikývl.

- tak se mi líbíš. Až budeš připravenej, pořádně se zapři o volant.
A neboj se, už není co pokazit. Budu blízko. Hodně štěstí, kamaráde..

Opět jsem sám a nepřítomně hledím před sebe. Můj vůz se nezadržitelně řítí na stojící kamion a za okny ve vzduchu visí vločky sněhu.
Tolik jsem se těšil na dnešní večer, lásko.
Na tebe, na děti, na dárky. Opravdu jsem chtěl přijet včas.
Musíš být silná. Věř mi, já se vám vrátím. Dnes už asi ne, ale vrátím se. Vím to. Slibuju.
Dej za mě dětěm pusu.
Tak... štastný a veselý.

Silně se zapřít do volantu bylo poslední, na co jsem myslel.
Svět se dal s rachotem do pohybu.
Prásk.
Autor j.c., 20.08.2006
Přečteno 407x
Tipy 5
Poslední tipující: Estelle B., Zdeněk Farkaš, Addanet, David., Aliwien
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nebudu se opakovat, jaká ta povídka je už napsali lidi přede mnou:)
Jen chci dodat, že po tomhle už jsem opravdu myšlenky na řidičák zaplašila:D

02.03.2008 17:14:00 | Grafomanická MIA

Jak už všichni napsali, je to skvělá povídka. Dobrý nápad a ještě lepší zpracování :) jen bych doporučila příště dát mluvu do uvozovek. Je to tak přehlednější. Jinak nemám co vytknout.

16.02.2008 11:29:00 | Addanet

...opravdu moc pěkně napsané, nevím, co k tomu dodat...opravdu skvělé....:-))

23.11.2007 14:35:00 | Agnees

Zvláštním způsobem popsané, udrží napětí čtenáře, Chtělo by to nějaké pokračování, zda ten anděl ve svých snahách vytrval. Typuji 1.

27.10.2007 13:58:00 | Aliwien

To je povídka při které se nestydím za slzy.
Jsem šťastná,že ten anděl opět pomohl. Ale bylo to o vlásek.

30.07.2007 05:51:00 | s.e.n

Tak to bylo naprosto dokonalý :) Přečetla jsem to jedním dechem :) Díky

19.04.2007 15:44:00 | Cristinne

Vlastní zkušenost?

11.10.2006 14:43:00 | usmazena_hranolka

Tak tohle mě dostalo, chlape. Mám slzy v očích a musím se moc snažit, aby mi netekly, jsem ještě v práci... Je to velmi krásně napsané... nezažila jsem nehodu, jen jsem myslela, že umírám při těžké nemoci - dostavila se tma a světýlko z dáli, které se přibližovalo a říkalo - ještě ne, neodcházej, ještě není Tvůj čas.
Jsme chráněni, já to taky vím, můj milý J.C. a Cecilko, má báseňková sestřičko :-) Mám vás ráda, lidičky mého srdíčka :-)... už nemůžu psát, musím jít zatlačit slzy...

27.09.2006 17:20:00 | Levandule

Skutečnost? Vize? Realita?
Co asi podvědomí říká?
Pohádka? Báje? Blouznění?
Vím, že jsme všichni chránění...
:o)

22.08.2006 12:55:00 | Cecilka

To se mi líbilo. takový melancholicko syrový, postava strážnýho anděla, je skvělá!

20.08.2006 02:00:00 | Mýna

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí