Návštěvnost
Anděl strážný
Anděl strážný
Několik velikých slz skanulo po jeho tváři a odlepilo se od brady. Několik peříček se opět uvolnilo z tenčících se křídel a odlétlo. Z šatů se odtrhlo několik cárů měkké a průsvitné látky. Anděl klečel dál a plakal.
Slzy však nedopadaly na tvrdý a studený beton, nýbrž na tělo ležící na něm. Na tělo mladé dívky. Na její neusmívající se tvář. Na její mrtvou tvář. Z těla se pomalu začíná zvedat duše. Průsvitná, pro lidi neviditelná duše dívky, pro kterou dnešním dnem skončil život mezi lidmi. Andělova peříčka duši začala ovívat a pomohly jí úplně opustit dívčino tělo. Anděl už neměl žádná křídla, už neměl žádné slzy, už neměl žádné oblečení.
Začal pomalu mizet. Již na tomto světě neměl co dělat, svůj úkol nesplnil. Neochránil dívku, které měl sloužit jako Anděl strážný. Nezvládl ten úkol a proto zmizel. Ale věděl, že se vrátí. Opakem smrti je přeci narození…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tiskto je miniatura?
15.04.2007 14:04:00 | Exodus
:D :D :D... tak tys drsny chlape... proc pisu smutne? jednoduse proto, ze se to dobre pise... navic, myslim, ze moje tvorba neni kyc. proc? protoze kdyz nectes mezi radky, neznas celou pravdu... a je asi fakt, ze jen autor vi vsechno o svem dile, to taky ovsem zalezi na tom, jaky je dobry spisovatel nebo jak moc ucelove pise... vim ze ta druha moznost neni ma vlastni... navic mi je jedno jak moc sem dobry... jen jestli to zanecha pocit... a navic vim ze to nepisu jen povrchne... (jaka je podle mne vetsina povidek tady - vcetne tehle)... treba se pletu... ale vim (a za to jedine se mohu pochvalit) ze jsem dobry ctenar a poznam kdy ma spisovatel pravdu a kdy mi lze... kdy je to ucelove a kdy je to opravdu pocit... kdyz si prectes moje komentare zjistis ze moc pozitivni nejsou...
reknu to takhle: urazils mne... ale beru tvuj nazor, je tvuj...
03.03.2007 19:36:00 | Tömätäri
Tvá povídka se mi velmi líbila. A obdivuju talent, kde v tak málo řádcích napíšeš tolik věcí.
03.01.2007 20:24:00 | Flamma
Dlouho jsem si tě nebyla přečíst.. a zaujal mě titulek. Musím říct,že tohle.. tohle je.. moc moc moc pěkný!!
27.10.2006 21:15:00 | Katitek
Můj milý Walome,
po dlopuhé době jsme zabrousila na Liter.cz a také na tvou tvorbu a mohu říct, že tahle povídka je hrozně moc krásná, opravdu jo, je to smutné, ale i pravdivé, opravdu krásný, dala sjem ti 100% už jen kvůli zvláštnímu tématu...
25.09.2006 19:48:00 | Santinan Black
no to byla hezká povídka, moc se mi líbila
03.09.2006 18:24:00 | Dark Angelus
S popvídkama o andělích se tu roztrhl pytel:-) Možná bych měla taky něco napsat, ať nejsem úplně OUT... Tahle se mi líbí (začíná být až trapné, jak si zájemně pochlebujem, co?), teda až na jedno jediné slovo - opelichat. To se tam jakoby vůbec nehodí. Celá povídka je tako rozmlžená, melancholická, prosycená ztrátou a smutkem... a tohle slovo tam prostě působí jak pěst mezi oči. Ale jinak, jak jsem řekla (a napsala), je to moc hezké.
01.09.2006 08:40:00 | Gina Rocca