Pod lampou

Pod lampou

Anotace: Jsou tu, i když je nevidíme, mluví na nás, i když je neslyšíme a stejně se občas objeví...

Seděl tam. Tak sám. Pod velikou lampou.
Možná se mi to jen zdálo, ale myslím, že tam byl.
Všude byla tma - jen ta lampa mi svítila na cestu domů.
Třásla jsem se, když jsem kolem něj procházela.
Díval se na mne svýma úplně zelenýma pronikavýma očima.
Věděl, co si myslím - nevím jak...
"Ty se mě bojíš, viď," řekl tiše.
Dlaždice úzké uličky jakoby najednou pod mýma nohama ochladly...
"Ne, jen je mi zima," odpověděla jsem třesoucím se hlasem.
"Bojí se mě všichni, těch mých zelených očí," pravil asi po dvou minutách, během kterých jsme si hleděli do očí.
"Jak to víš?" zeptala jsem se zvědavě.
"Když Tě někdo nemá rád a bojí se Tě, poznáš to..."
"Ale já se Tě nebojím," řekla jsem vyděšeně.
"Bojíš a právě proto to říkáš," usmál se.
Nevěděla jsem, co říct, tak jsem jen stála a opět se mu dívala do těch nádherně zelených očí.
Najednou mi připadal krásný.
"Říkají mi Hejkal," řekl po chvilce.
"Kdo Ti tak říká?" ptala jsem se zmateně.
"Ti, co se mě nebojí, ale je jich málo," povzdechl si.
No jo, opravdu připomínal Hejkala, asi tím, jak byl celý v zeleném...
Vstal a vzal mě za ruku. Čekala jsem, že bude studená, venku byl mráz - ale nebyla.
Šli jsme tou uličkou až na konec k molu u jezera.
"Znám Tě," řekla jsem konečně.
"Já vím."
Autor Hejky, 16.09.2006
Přečteno 317x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Všimla jsem si komentáře, který jsi kdysi někomu napsala. Rozhodně jsem se s ním neztotožnila, tak jsem si řekla, že ti něco z tvých děl půjdu zdrbnout. Jenže... není co;). Krásně líčíš atmosféru.

05.03.2007 15:55:00 | Neferehathor

Popis atmosféry se mi nezdá špatný, docela se mi ta kraťoučká povídka zamlouvá. A na to přirovnání k Hejkalovi si člověk i přes krátkost následujícího textu stačí zvyknout :) Dobrý...

19.11.2006 17:21:00 | Walome

Moc hezké, je tam zvláštní lákavé tajemno, něco, co donutí čtenáře na chvíli zavřít oči a představit si tu situaci, tmavou uličku a velké hluboké zelené oči lesknoucí se v žamlženém žlutávém světle lampy. Povídka krátka, ale je v ní toho opravdu hodně!

13.11.2006 19:33:00 | Linushka

Souhlasím s tím, že "Hejkal" je docela zvláštní srovnání... ale na druhou stranu, aspoň ses nepustila do stokrát přetřásaných temných andělů a podobných věcí, které se tady na Literu vyskytují. Atmosféra je vystižená téměř dokonale, povídka opět působí snově a zamlženě. A jak už tady někdo napsal, od té minulé je to rozhodně krok kupředu.

13.11.2006 14:50:00 | Gina Rocca

Díky...moc..

16.09.2006 21:54:00 | Hejky

Eh, za malo. nechci aby to znelo nejak ze bych se chtel povysovat ale, vazne si udelala velkej krok dopredu od posledni povidky...

16.09.2006 20:41:00 | Camper

Díky moc......moc moc moc....nevím, co říct.....prostě díky..:-)

16.09.2006 20:36:00 | Hejky

Naprosto souhlasim s komentari ostatnich - ma to v sobe neco skvele podmaniveho a az nechapu, jak dokazes na tak malo mista narvat tolik vytecne atmosfery.
Jen drobnou malou poznamku - na nekterych mistech se prilis opakuje slovo oci (napr veta "Bojí se mě všichni, těch mých zelených očí," pravil asi po dvou minutách, během kterých jsme si hleděli do očí."). Ale jinak vazne klobouk dolu. Mene je holt nekdy vice...

16.09.2006 20:32:00 | Camper

Drahá Ančo
Vypadá to, že jsem právě přečetl tvoje dosavad nejlepší dílo. Má dobrou atmosféru a především tajemnej a zajímavej konec. Jediná malá výtka se týká přirovnání k hejkalovi. I když je pravda, že to tím pro mě dostává jisteé kouzlo naivity.
S napětím budu očekávat další povídku.

16.09.2006 19:29:00 | Košťák David

Nádheré, jednoduše neuvěřitelně nádherné...

16.09.2006 19:01:00 | Elvien

hmm, tak to bylo zajímavé... otevřený konec, víceméně řekl bych. jo, moc se mi to líbilo

16.09.2006 16:05:00 | Jimmy Ručka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí