Slíbils mi...

Anotace: Láska je cit, který i přes svou přirozenou něhu ubližuje...

Byla to láska na první pohled. V něžném objetí spolu protančili noc. On miloval ji, ona milovala jeho. Ve chvílích blaženého opojení, ve chvílích, kdy byli spolu, pro ně existoval jiný svět, svět, ve kterém byli pouze oni dva.
"Miluješ mne?" ptala se mezi polibky.
"Ano, miluji," odpovídal, a dál ji hladil po vlasech zádech a krku.
"Nechci, aby to skončilo," říkala stále dokola.
"Neskončí."
"Slibuješ?"
Pohlédl jí do očí. Uviděl v nich jiskřičky lásky. Věděl, že on má v očích to samé.
"Ano, slibuji."
A rozběhli se po chodníku, který jim připadal jako cesta do ráje. Zas to byl svět pouze těch dvou. Z nádherného omámení je vytrhl zvuk skřípějících brzd. Jejich ruce se rozpojily.
On klečel, tiskl v náručí její mrtvé tělo. Nic neříkal, jen plakal. Ona ne, už ne. Její oči byly náhle bez jiskřiček lásky. Nebyl v nich ani strach, ani bolest. Jen překvapení a smutek. Ty oči, přestože byly němé, říkaly: "Ale slíbils mi..."