Pinďa

Pinďa

Anotace: Někdo by řekl blbá myš, ale pro mě to byl přítel

Buch buch, buch buch, buch buch, buší srdíčko tvorečka stočenýho v mých dlaních. Vyděšená očka těkají po všem okolo. Mám svého prvního zvířecího přítele a jsem štěstím bez sebe. Stačilo by trošku přitlačit a tvoreček by vydechnul naposled. Rozevírám dlaně a srdíčko je najednou klidné a pomalu tluče. Očka má přivřená a potichu si pro sebe něco popiskuje.

Buch buch, buch buch, buch buch, tluče srdíčko mého malého přítele o 7 let později. Je stočený v mých dlaních a vyděšená očka těkají po okolí. Můj přítel uMírá a já jsem smutkem bez sebe. Stačí tak málo, aby vydechl naposled. Rozevírám dlaně a srdíčko je najednou klidné a pomalu tluče. Očka má přivřená a potichu si pro sebe něco popiskuje. Buch, buch... srdíčko najednou přestává tlouct a můj přítel vydechl naposled...
Autor Hmla, 19.10.2006
Přečteno 238x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ano, je to smutné, když živý tvor umírá. Přeřadím tedy tuto krátkou práci do smutných a druhé vložení téhož textu s dovolením smažu.

20.10.2006 18:02:00 | Pavel D. F.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí