Gaba, houby a Matka

Anotace: To jsem psal při hodině jen tak pro kamaráda. Takže nic moc, ale mně se to líbí. Matka neni matka, ale jméno.

Houby mají někteří lidé rádi, někteří si je jen prohlíží a někteří je nesnáší, ale je tady jeden člověk, který je tak miluje, že pro něj neexistuje nic dražšího.

"Běž si umejt ruce," křičí Matka na Gabu. "Smrdí ti zas od hub, si dementní houbař s psychickou labilitou," ještě dodala, ale to už se Gaba neovládl a holou rukou jí odstranil hlavu od těla, až pak dojedl své houbové rizoto.

Když dojedl, došlo mu, co se před pár minutami stalo, až teď přišel na smrt jeho drahé přítelkyně Matky, která se jen snažila otevřít dveře dokořán a donutit Gabu, aby si umyl ruce, smrděly přeci od těch hub.

Vzal tedy její tělo, křehké jako právě hotové lázeňské oplatky a vhodil jej do výrobny mincí, kde se tělo rozdrtilo. Byla to improvizace, chtěl jen vyrobit hnojivo pro ty zasraný houby. Zas je chtěl nakrmit živinama z lidského těla, které ještě smrdělo dechem Matky.

Houby byly rády, poděkovaly a šly se zpět schovat do lesa, kde na ně už netrpělivě čekali 'Houbařští vrazi', kteří je chránili před houbaři. Jen Gaba mohl. Jen Gaba.