Přání

Anotace: Příběh o milence... o dívce, která nikdy nebude mít to co chce...

V tichém pokoji hořely svíčky. Jemná hudba zněla celou místností, u stolu byly dvě židle, na kterých seděla ona a on. Ona v černých koktejlkách a semišovými lodičkami. On v černých kalhotách s povoleně rozeplou bílou a ležérní košilí. Drželi v rukou skleničky s šampusem a připíjeli. “Na zdraví,“ pronesl. Dívce se trošku zkřivil úsměv, čekala maličko jiný přípitek, ale pak to hodila za hlavu. Kultivovaně snědli delikatesní večeři v noblesním stylu a dopili otevřenou láhev. On se zvedl a přistoupil k ní… chytil ji za ruku a ona vstala. Přitáhl si ji k sobě a zesílil hudbu. Začali tančit. Tiše a něžně se objímali, pevně ji svíral v objetí, až slyšela tlukot jeho srdce. Rukou ji hladil po celé délce jejích zad a ona ho prsty laskala ve vlasech. Jemně jí rozepnul zip jejich šatů a ty sklouzly k zemi, chvilku po nich tam dopadla i jeho košile a kalhoty. Černé krajkové prádlo vypadalo ve světle svíček kouzelněji než jeho rudé obtahlé boxerky. V krbu měkce praskalo dříví a pokojem se nesla vůně touhy a dvou rozpálených těl, které spolu pomalu padaly na kožešinu před krb, aby mohly dát v okamžení průchod své vášni. Jeho sten a její vzdech splynuly do kouzelné jahodami provoněného polibku. Obejmul ji a ona se k němu přitiskla. Zeptal se jí, co by chtěla k vánocům, že jí dá cokoliv, co bude přát… nadechla se na odpověď… zazvonil telefon. Jeho manželka. Rychle se oblékl. Vstal a dal jí pusu na tvář a šeptl: “Zavolám.“ A bouchly za ním dveře. Ona si dala župan, sfoukla svíčky, uklidila nádobí, pak se sesunula do rohu a pohled jí utkvěl na krbové římse, kde byla v rámečku jedna jejich společná fotka z dovolené u moře. Ještě teď cítila tu vůni a teplo mořského letoviska, kde byl jen její. Rukávem si setřela make-up smíšený se slzami. Krb zhasínal. Noc končila. A tichým tmavým pokojem se ozval vzlyk: “Miluj mě!“