Výčitky-postel 2

Anotace: No není to povídka, spíš vypsání pocitů a moc by mi pomohlo, kdybyste mi napsali komentáře. Dalo by se říct, že je volný pokračování na povídku postel. Tak dík, že si to přečtete.

Postel
Proč si připadám jako zrádce? Ty už jsi dávno na mě dávno zapomněl, tak proč já cítím cosi jako výčitky svědomí? Vždy když jsem s ním na téhle posteli, tak myslím na tebe, vím, že to vůči němu není fér, ale nemůžu si pomoct. Jsem tam s ním a myslím na tebe a připadá mi, že tě zrazuji. Že tímto postel znesvěcuju, že vymažu všechno, co jsem na ní s tebou zažila. Ale já přece musím jít dál? Tak proč to nejde? Chci na tebe zapomenout a přitom si skoro každý den promítám všechny ty okamžiky, abych na ně nezapomněla, jediné, čeho se nejvíc bojím, je, že zapomenu, protože ty vzpomínky postupně blednou a já je nechci ztratit!

Kdy tohle skončí? Nechci už ty výčitky svědomí, vždyť já tě milovala! Ale musím jít dál, ale ty výčitky mě tu pořád drží a mám jen pocit, že se historie znovu opakuje…