Prázdniny

Anotace: aneb, jak jsem žil každej den pár měsíců...

Tk fajn, je ráno, hlava třeští z předešlýho večera, co se zase dělo? Ani to nevím, dívám se do peněženky a musím se zasmát, před týdnem jsem bral výplatu a zbylo mi sotva kilo...nevadí, někdo půjčí...přinesu si kafe, otevřu poloprázdnou krabičku a přemýšlím kolikátá ze včerješka asi je...druhá nebo třetí? Měl bych přestat hulit když si ani to už nepamatuju...no nic dávám si první dávku nikotinu...o čem se mi zdálo? Zbytečná otázka...proč po dvou měsících do rozchodu nejsem schopnej myslet na něco jinýho než na to jak se má, jestli je šťastná, jestli jí třeba nechybím, proč mi pořád hlavou kolují nejrůznější varianty jak byjsme se k sobě mohly vrátit? BLBOST...je šťastná, podle blogu určitě, vždyť tam pořád píše jak je zamilovaná...spokojená a všechno jí vychází...a komentáře...JEHO komentáře...vyloženě se mi vysmívají do xichtu...tak...třetí špinka u filtru, kafe dopitý, zuby vyčištěný a jedem do práce...celou cestu se snažím vnímat okolí a pozorovat lidi okolo, ale myšlenky jsou pořád stejný, to se přece nedá vydržet...jsem v práci, nenávidím to tady, chci dělat ve skladu, v továrně, na ulici, KDEKOLIV kde neuvidím internet...fajn, práce mi skončila, jsou 4 hodiny odpoledne a jsem domluvenej na večer s lidma...ještě jednou zapínám net...po 158 se podívám na její profil...co to sakra je to RuneScape? je tam, v místnosti i s ním a asi se skvěle baví...ne nemyslet na to, nechce tě tak nepřemýšlej že bys tam vlezl...vybrala si přece jeho před tebou a s tím nic neuděláš, rozhodl ses dělat že neexistuje, ale je to tak lepší? Není...záleží ti na ní ale tohle vrátit nemůžeš...musí přijít ona když s tebou bude chtít mluvit...já s ní chci mluvit ale nemůžu, vím kde by ten hovor skončil, u čeho by skončil...ne nebudu se ztrapňovat tím že se nedokážu vyrovnat že mě odkopla...jsem přece chlap, chlapi nebreči a neprosí...už je půl pátý, ajsko vyplý, profil odhlášenej, ne ještě jednou projet její blog, třeba něco napsala, třeba se jí stýská a napsala to tam...třeba...DI UŽ S TIM DOHAJZLU...nestýská...je šťastná, je to všude vidět, na blogu, v komentářích u něj...je pět, radši vypadnu...a zase cesta domů...stejná jako ráno...doma se jen najíst a je čas vyrazit, zase stejnej večer...ta samá hospoda...ty stejný lidi...dám si pivko a hned nato panáka...přistála u mě faja...no fajn, jdeme do sraček ale předtím si jdu pro cigára, třetí už zase...někoho slyším...jo je to Saša "Hej co je s tebou kurva? Prober se, jenom tady sedíš, mlčíš a čumíš jak debil", v duchu si nadávám, příval halucinogenu a chlastu mě zase odvál do vzpomínek...já tenhle život nechci...nechci hulit, nechci chlastat ale co mám dělat když na tebe nemůžu zapomenout? Tak proč kurva nepříjdeš a nevytrhneš mě z toho? Ne nepřijdeš, sny o tom že bych tě najednou potkal na ulici jsou opravdu jen sny...nenávidím tě, nenávidím tebe a jeho...ha už na mě koukaj jak na debila...no nic radši vypadnu...snad neudělám doma bordel a dostanu se rovnou do postele...snad to bude bezesná noc, aspoň jedna, prosím aspoň jedna bezesná noc....stejně vím že nebude...stejně vím že druhej den zase polezu na ten profil...blog...vím že nedám výpověď kterou chci dát abych nemohl na net...zkurvenej život...