Hrdina všedních dnů

Hrdina všedních dnů

Anotace: Tři krátké příběhy o hrdinství obyčejných lidí všedních dní.

Chtěla bych Vám napsat příběh. A není to jen jeden příběh - jsou to vlastně tři příběhy a všechny tři mají jedno společné - pojednávají o lidské odvaze obyčejných lidí všedního života. Všechny tyto příběhy mě hluboce zasáhly jednoho krásného červnového dne. Na konci tohoto dne jsem si řekla, jak je ten svět přeci jenom krásný, když v jednom jediném obyčejném všedním dni objevím kouzlo hrdinství hned tří lidí najednou. No řekněte, není to úžasný?
Hrdina – člověk s prokazatelnou statečností, který je schopen hrdinských skutků - toto se mi objevilo při zadání toho slova do mé oblíbené Wikipedie. Při zadání hesla hrdinský čin se mi neobjevilo nic, a tak se pokusím doplnit Wikipedii o poznání, co pro mě znamená hrdinský čin.
Začnu s naším rodinným kamarádem. Ten má na to, že prokázal hrdinský čin dokonce glejt, kde je psáno, že projevil nezměrnou odvahu a odhodlání při povodních v červnu 2013 a to dokonce i při záchraně lidských životů. Když jsem se ho ptala, který lidský život zachránil, tak se smál, že hlavně ten svůj, protože až do poslední chvíli zabezpečoval jemu svěřené místo před následkem záplav. A protože pracuje ve fabrice, ve které jsou nějaké jedovaté látky – či co – tak je mi jasný, že to asi žádná legrace nebyla. A když voda spadla, celá fabrika se radovala a páni vedoucí se rozhodli své zaměstnance odměnit a vyjádřit jim tak své uznání za projevenou statečnost při krizové situaci. I uspořádali velkou oslavu, kde tekutý mok tekl proudem a zaměstnanci, jenž se nezalekli velké vody, dostali Čestné uznání za Statečnost a krásné značkové hodinky v ještě hezčím obalu. Sama jsem je viděla i Uznání jsem četla.
Druhý příběh vypráví o záchraně lidského života a udál se před mnoha a mnoha lety. To takhle jednoho zimního dne mi volala kamarádka, jestli půjdeme s Kryštůfkem bruslit. Když to zaslechl ten můj Standa, tak se hrozně rozčílil a zakázal nám na ten led jít, protože si myslil, že je ještě tenký. Myslím, že jsem ho tenkrát uposlechla, neb jsem se zalekla jeho křiku a na ten led jsme se šli jenom podívat. Večer jsme pak řešili, co bylo důvodem jeho obav a křiku - a pak si ten můj Standa vzpomněl. Vzpomněl si na historku starou více jak třicet let a myslím, že důvodem jeho náhlého procitnutí byl strach o svého synka. Vzpomněl si na to, že kdysi dávno, když byl ještě malý kluk (tak to je fakt dávno), jednoho krásného zimního dne šel s kamarády bruslit. I neuposlechli příkazů svých rodičů, že led je ještě tenký a tak si tak vesele bruslili, když tu najednou- křup- a jeho kamarádka byla po krk v ledové vodě. Byli tam dva malí kluci a jedna malá holka, jenž bojovala o svůj život. Jak jí tenkrát zachránili, to si ten můj Standa už fakt nepamatuje, ale co si pamatuje, tak to, že po cestě domů museli přísahat, že to nikdy a nikomu neřeknou. A tak se i stalo, protože tenkrát panoval přísná autorativní výchova plná tělesných trestů a děti se bály výprasku. A přísaha byla prostě přísaha. Poučení pro moje děti- pokud půjdeš na tenký led, tak si dej pozor, s kým tam jdeš!!!!
Když jsem tenkrát slyšela tento příběh, tak jsem byla rozčílená! Cože- ty si klidně zachráníš lidský život, nikomu o tom neřekneš a dokonce si dovolíš na to zapomenout!!! A protože ten můj Standa nikdy nedostal žádné ocenění ani hodinky, tak o tom aspoň vyprávím svým dětem, jaký je ten jejich táta hrdina a aby mu to nebylo líto, tak jsme mu udělali medaili za statečnost. To ať se na mě nikdo nezlobí, zachránit lidský život není jen tak…..
Plná dojmů nad hrdinstvím těchto dvou obyčejných lidí jsem večer koukala na pořad 168 na prvním programu. Byla tam reportáž o dívce na vozíku, byla celá pokroucená, ruce neměla a zprávy psala pusou. Vyzařovala ze sebe spoustu pozitivní energie a co mě nejvíce dostalo - tak to, že řekla, že má život ráda a že někteří lidi jsou na tom hůř. I zastyděla jsem se nad svými žabomyšími problémy a přála jsem jí, aby se jí její sen stát se střihačkou filmů splnil. Tomu říkám odvaha. Prát se se životem i s hendikepem, mít svůj cíl a myslet pozitivně.
Jeden obyčejný den, tři obyčejní lidé a tři druhy odvahy……Den plný zázraků.
Autor Evionka, 15.07.2013
Přečteno 563x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je dobré a správné o takových věcech uvažovat, a pokud se něco stane, být připraven pomoci...
...pěkné myšlenky.

16.07.2013 20:56:09 | Robin Marnolli

Děkuji za názor,jsem ráda, že se Vám moje myšlenky líbí. Náš soused má radost, že jsem ho zmínila, můj přítel, že jsem oslavila jeho hrdinský čin a můžeme si vzít příklad z holčiny s tělesným postižením.

16.07.2013 22:12:01 | Evionka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí