Dinosaurus a žirafa

Anotace: Dinosaurus a žirafa prožijí zážitek, na který nikdy nezapomenou...

Na jednom ostrově u oceánů a mnoho hor žil velmi starý dinosaurus. Žil tam už mnoho let a jeho rodina, přátelé a jeho předkové už zemřeli. Na tom ostrově měl také mnoho přátel. Žirafa byla jedním s ním. Znají se už mnoho let a pořád si rozumí.
,,Ty už jsi ale velmi starý jako já," říká mu někdy žirafa.
,,To ano, byl jsem tady na ten boj, když naše stádo bojovalo s tím zlým stádem z toho divného ostrova. To jsem byl ve špičkové kondici, ale teď jsem hodně starý a zesláblý," vzpomíná starý dinosaurus.
,,To ano, byla jsem v tý době ještě mládě a maminka mě chránila. Ty časy byli snad nejhorší, co tu kdy byli. Po těch létech už jsem také velmi zestárlá," zavzpomínala si znovu žirafa.
Na tom ostrově byla také velmi dlouho škola, ve které učila učitelka, která kouřila cigarety a pořád z nich vycházel hodně velký silný kouř.
,,Pořád nám ta učitelka říká, že je nezdravé kouřit, a ona si tu kouří sama," slyší kolikrát dinosaurus s žirafou, jak si děti děti stěžují, ale i jim se to nelíbí.
Najednou, jak si tu tak povídali, uslyšeli veliký výkřik a velkou ránu.
,,Pomóc!" Volali všichni, co mohli. ,,Pomóc!" slyšeli ze všech stran.
,,Co se to tu děje?" zeptala se udiveně žirafa a snažila se zachovat klid.
,,Nevím," odpověděl nervózně dinosaurus.
,,Nezeptáme se ostatních?" zeptala se znovu žirafa.
,,Tak pojďme." vybídl ji dinosaurus.
Tak se rozběhli se někoho zeptat, ale jak se k někomu přiblížili, ti uprchli a dinosaurus s žirafou nevěděli nic! Když se pokusili někoho zeptat, uslyšeli jenom ,,pomóc!"
Už to chtěli vzdát, když v tom se někdo objevil:
,,Nevíš, co se to tu děje? zeptali se najednou žirafa s dinosaurem.
,,Vy to nevíte? Sem na ostrov byl vypuštěn lovec zvířat a někoho z nás někam odveze a pak nám dá konečně pokoj, takže tu bude zase klid," vysvětlil jim opičák.
,,Aha, ale to nejde utíkat celý dny."
Najednou se za nimi ozvala taková rána, že to snad musel slyšet celý ostrov.
,,Co to bylo?" zeptala se ustrašeně žirafa.
Najednou se ohlédla a spatřila na zemi svého starého nejlepšího kamaráda dinosaura.
,,Co se ti stalo?" zeptala se ho.
,,Trefil mě ten lovec a došli mi síly a bojím se, že brzy zemřu."
,,Ne! Ne! To prostě nejde! Nesmíš mě opustit! Jsi můj nejlepší kamarád!" řekla mu s pláčem. ,,Nemám energii a síly, nic jiného mi nezbývá."
,,Zavolám ti doktora! Jen musíš žít!"
,,Zapomněla jsi, že doktor má právě dovolenou."
,,Mám nápad!"
,,Jaký?" zeptal se udiveně umírající dinosaurus.
,,Zavolám ti naše dobrý přátele z Antarktidy, rypouše a rypoušku sloní!"
A už hledala mobil, aby jim to všechno vylíčila.
,,No, zkusit to můžeš, ale pochybuji, že se dovoláš." ,
,Ale jo, zkusím to, ale drž se prosím na živu!"
,,Haló, jsou tam pan rypouš a paní rypouška sloní?" řekla do mobilu.
,,Ahoj žirafo," ujmula se mobilu rypouška, ,,co potřebuješ?"
,,Tomu bys nevěřila! Pamatuješ na starého dinosaura? Je to můj nejlepší kamarád. Má velké problémy! Na náš ostrov přijel lovec zvířat a trefil ho a dinosaurovi došli síly a teď je skoro na konci svého života!" Rozplakala se žirafa. ,,A nejhorší na tom je, že doktor má dovolenou a vy jste tu jediní doktoři! A k vám na ledovec by jsme se nedostali, protože nemáme loď a neumíme plavat a ani by jsme tam nedošli, protože dinosaurovi už fakt docházejí síly! Musíte nám pomoct, jste naše jediná naděje!" rozplakala se znovu žirafa. ,,Prosím!" zaprosila.
,,Dobře, pojedeme ho vyléčit, ale ať se drží na světě, bude to chvilku trvat, než k vám na ostrov pojedeme. Vezmeme si loď, kdyby jsme plavali, trvalo by to dlouho. Musíte chvíli počkat, je tu docela mlha."
,,Děkujeme!" zakřičela do mobilu žirafa.
,,Nemusíš křičet, už vytahujeme loď. Na lodi si volat nebudeme, až k vám přijedeme, čekejte tam na nás."
,,Ano, rozumím, počkáme tam na vás," slíbila žirafa, ,,tak šťastnou cestu!" popřála jim nakonec.
Rypouš pohnul kormidlem a mohlo se vyrazit!
,,Budu ráda, když to dinosaurus překoná a přežije to." řekla rypouška rypoušovi.
,,Taky bych si to přál." odpověděl rypouš.
,,Dneska nemají být moc velký vlny, takže se tam dostaneme za chvíli, když pojedeme stále stejnou rychlostí."
,,Souhlasím." řekl na to rypouš.
,,Hele, podívej!" zavolala po chvíli rypouška. ,,Už ho vidím, tamhle je ten ostrov, určitě čekají na nás! Přidej, už tam skoro jsme!" ,,Už jedeme!" zavolali na ně.
Když tam dorazili, podívali se na dinosaura a dali mu všechny léčivé bylinky a dinosaurovi bylo hned lépe a začal chrápat, protože se pustil do spánku. Všichni se rozesmáli. Bylo zase všechno jako dřív v klidu. Najednou se tam na tom ostrově někdo objevil:
,,Ahoj!" zvolal.
Bylo vidět, že má na sobě staré špinavé ponožky, aspoň dva dny staré, trenýrky, roztrhané kalhoty, děravé boty, špinavou košili a strašně rozcuchané vlasy. Byl grandiózní postavy. Ten člověk ale ještě zvolal:
,,Ale kdo je tohle za tu krásnou dámu?" myslel tím učitelku, která kouřila.
Ta se začervenala, přestavila se a řekla:
,,Vy se mi líbíte."
,,Vy taky, jak už jsem pravil."
A oba se do sebe zamilovali a měli se moc rádi. Na ostrově zase bylo všechno v pořádku a dinosaurus se brzy pořádně uzdravil. V ten den bylo právě velmi dusno.