Už se nikdy nevrátí

Anotace: Nevím kam to zařadit, povídka to asi ani moc není. Je to spíš vyjádření toho, že jsou věci, které nemůžete nikdy vrátit zpět byť byste to chtěli sebevíc.

Podívala se do zrdcadla. Už to nebyla ta nevinná holčička s dlouhými blond vlasy a krásnýma jiskřivýma modrýma očima. Ze zrcadla na ni koukala pobledlá holka s krátkými černými vlasy a s mrtvýma modrýma očima v kterých se zrcadlila jen její zlomená duše. To on ji zlomil. Při tom pohledu se jí vybavila jedna ze vzpomínek na něj a společně strávené chvíle. Seděli spolu na lavičce a on jí říkal jak jí miluje a nazýval ji andílkem. Prý právě pro její oči, vlasy a především pro její nevinnost. Musela se trpce usmát. Právě on z ní udělal to čím je teď. Už není nevinná a ani není blond. Její oči vychladly a duše byla zlomena. Zatoužila být zase chvíli tou malou nevinnou holčičkou, co ještě nezná útrapy světa a neví jak to chodí, neví, že svět je zlej. Ale ta holka už se nevrátí. Už jí nikdy neřekne miluju tě andílku.