Rudá

Rudá

Anotace: ach ta rudá... moje barva.... miluji ji... je to jediné co mám , jediné... co mi zbylo

Šok. Byl to velký šok. Přímý zásah. Ani mířit si nemusel aby ses trefil. Bolelo to. Hrozně. Jdu domů s hlavou sklopenou. Prší. A pěkně do toho mrzne. Nejen z tohoto důvodu tu hlavu nesmím zvednout. Kamkoliv se podívám vidím tebe. Všude! Tvoje vlasy. Tvoje oči. Ta tvá tvář. Nechápu to. Proč se to děje. A proč mě. Co sem udělala že v tomto musím jít. Jdu s tou hlavou sklopenou. Konečně. Nikde nikoho nepotkávám. Je to dobré. Vidím v nich jen tebe. Ale stejně. Moje hlava je plná. Myšlenek. Vzpomínek. Dávám si dohromady co všechno se událo. Ale nejde to. Nenacházím v tom žádný smysl. Nedokážu to pochopit. Proč to děláš ty? A proč to dělám já? Copak je to normální? Ne. Není to normální. Ne to. Já nejsem normální. Nechápu proč to dělám. Jsem taková….blbá. Nevím jak jinak to říct. Jak jinak to všechno vysvětlit. Nechápu sama sebe, a to je nejhorší.
Konečně sem přišla domů. Naštěstí nikdo není doma. Takové štěstí. Aspoň něco se mi za tu dlouho dobu povedlo. Tolik starostí a trápení. Konečně se mi něco vede!!! Přijít domů aniž by tu někdo byl. Super. Už sem vyřešila jak to udělám. Nemám už sílu dál. Je toho na mě moc. A toto mě ty nohy podrazilo úplně. Nejsem asi normální, nechápu sama sebe a to už takhle nejde, chci najít to porozumění všechno si v hlavě vyjasnit, ale copak to jde? Ani chvilku klidu nemám. A teď mě napadlo. Proč to vůbec řešit? Copak to nejde hodit za hlavu a na všechno zapomenout? Hned mi však dojde že je to blbost. Ne musím si udělat jasno a vím jak. Vím co udělat abych si konečně ulevila. Abych si to urovnala.
Jdu do pokoje s mou peněženkou a sednu si na postel. Chvíli jen tak koukám do blba. Opravdu se mi uleví a všechno bude dobré. Už nemám pochyb. Vím co je to pro mě. Je to moje spása. To jediné. Otevřu peněženku. Ano. Je to tu. Vždycky to mám po ruce. Vytáhnu to z peněženky a podívám se na svou ruku. Pevný rovný silný řez. Takový ulevující pocit. A ta červená. Miluji červenou barvu. Vyjadřuje tolik pocitů. Láska. Štěstí. Smrt. Má pro mě velký význam, moc ji miluji. Není to červená. Je to rudá. Rudá barva kolem mě. Všude. Tak se mi to líbí. Už na nic nemyslím. Nikdy nebudu muset myslet na cokoliv jiného!! Jen na tu mou!!!!!! …………Rudou barvu……
Autor allenie_eve, 11.02.2007
Přečteno 257x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

nevim co psat, nejde to vyjadrit slovy. chapu te a zaroven tyhle povidky nemam rada.stejne jako ty.je to tezky ale musime to vydrzet...
jinak krasny dilko.
mtr

13.02.2007 06:45:00 | ruach

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí