Loučení

Anotace: Je to příběh vyprávěný pejskem,kterýmu zbývají poslední chvíle života.....snažila jsem dát dohromady to,co si může myslet umírající pes.

Pamatuješ,si to má drahá paničko?Byl jsem ještě malé,hloupoučké a hravé štěňátko,když mě tvůj otec vytáhl z kapsy svého kabátu a daroval mě TOBĚ!A ty?Byla jsi malá roztomilá holčička s modrýma očima a nosila jsi krásné ale legrační culíky.¨
Ani nevíš,jak jsem byl šťastný,když jsem každé ráno,mohl skočit do tvé postele,olízat ti tvář a nechat se obejmout.
Bylo krásné,když jsem kráčel ve tvých stopách a ty na oplátku v mých,když jsme jeden druhého chránili a neopustili ano v nejtěžších chvílích.Každý tvůj přítel,byl i mým přítelem.
Ale co se to pak stalo??Vyrostla jsi a musela jsi odejít.Dospěla jsi a opustila jsi mě.Bylo to pro mě těžké,ale cítil jsem ,že i tobě se to nezamlouvá,ale ...musela jsi.Moc dobře jsem věděl ,že jsem jediným důvodem proč se čas od času vracíš domů a pak se mnou trávíš každičkou volnou chvilku,přicházela jsi z velikých dálek a to všechno jen kvůli mě a za to ti budu navždycky vděčný.
Ale pak,jednoho dne když jsem slyšel přijíždět tvůj vůz a chtěl jsem ti běžet naproti,nešlo to.Bylo mi špatně a ...vkročila jsi do pokoje s mobilem a klíčema.V podpaží jsi měla jakási lejstra a hleděla jsi na mě.V tu chvíli jsi si uvědomila jak za ta léta můj pohled zmoudřel a já...zestárnul jsem.
Pomaličku jsem zvedl hlavu a vzduchem Ti posílal polibky.Ty jsi ihned všechno pustila a objala jsi mě....já tě olizoval jako tehdy jen té energie jsem neměl tolik.A tak jsme byli v pokoji ty a já,v objetí jako za starých časů.Znova jsem se vžil do štěněčí duše a vzpomínal jak to bylo krásné.I ty jsi vzpomínala a hluboko v srdci jsi doufala,že si společně tyto chvíle zopakujeme.Ale já jsem moc dobře cítil, že je to náš poslední společný den...večer jsi zavolala mého veterináře,který mě ošetřuje již od štěněte.Avšak tentokrát nepřišel jen na prohlídku.
Nejprve mi oholil packu a pak mi píchl injekci.Ucítil jsem malé štípnutí,ale jinak jsem netpěl.
Za chvíli jsem cítil,jak mi těžknou víčka a můj dech se zpomalil. . a pak jsem cítil jak tvé slzy kapou na mou šedivou srst.Ještě chvíli jsem dýchal,ale pak....bylo ticho a v mém srdci bolest.Proč,proč jsem musel odejít a Tebe-někoho kdo mě celý život miloval tam nechat samotnou???