Cela smrti...

Anotace: K zemi dopadají dešťové kapky... Dopadají na tváře a vlasy lidí, kteří pospíchají do svých domovů...

K zemi dopadají dešťové kapky... Dopadají na tváře a vlasy lidí, kteří pospíchají do svých domovů. Dopadají i do pootevřeného vězeňského okýnka cely 27/B. Houpy, houp... Houpy, houp... Na oprátce z prostěradla se mírně pohupuje tělo. Houpy, houp... Houpy, houp... Je to tělo dívky. Houpy, houp... Houpy, houp... Zoufalé dívky s duší čistou jako právě napadlý sníh.

Jmenovala se Theresa, ale všichni jí říkali Tez. Bylo jí 20 let, měla dlouhé černé vlasy a nevinně modré oči... Ptáte se proč skončila ve vězeňské cele a zrovna takhle? Asi ironie osudu... Tez neměla šťastné dětství – narodila se 6. 6. 1986, neměla žádné kamarády, matka byla alkoholička, otec neznámý. Matka Therese říkala „Ďáblovo dítě“. Když Tez bylo 6 let, dostala se do dětského domova, po 3 letech ji sociální pracovníci umístili k adoptivní rodině. To jí změnilo život...
Adoptivní rodiče ji milovali, byla jejich jediným dítětem, protože vlastní děti mít nemohli. Pro Tez byla její nová rodina vším. Měla najednou spoustu přátel, nikdy s ní nebyly problémy. V 17 letech se seznámila s Rickym. Zamilovali se do sebe a prožili spolu mnoho nádherných dní.

Houpy, houp... Houpy, houp... Na špinavou kamennou podlahu dopadl složený zažloutlý papírek, který dívka držela v ruce. Houpy, houp... Houpy, houp...

Oslava Teziných 19. narozenin – Ricky jí daroval rudou sametovou krabičku, ve které si na polštářku hověl jemný prstýnek z bílého zlata. Byla to žádost o ruku. A tak společně slavili narozeniny a zasnoubení zároveň, pili, veselili se...
Ráno se probudila s bodavou bolestí hlavy a revolverem v ruce, ale Ricky vedle ní neležel... Krvavá skvrna na prostěradle naznačovala, že něco není v pořádku. Tez se zmocnila panika, běhala po bytě a snažila se najít Rickyho. Podlaha byla poseta krvavými stopami. Pootevřenými dveřmi z koupelny dopadalo na chodbu trochu světla, z kohoutku kapala voda. Ricky ležel nehybně ve vaně, v jeho očích se zračila hrůza... Theresa se složila vedle vany, začala plakat, až nakonec usnula...
Odpoledne ji a jejího snoubence našla policie, Tez byla obviněna z chladnokrevné vraždy a následně také usvědčena. Jen ona a Ricky věděla, že něco tak brutálního neudělala. Ale Ricky už nikdy nikomu neřekne, že té osudné noci u nich byl nájemný vrah, kterého na Rickyho poslali lidé, kterým dlužil velkou částku peněz...

Zase padá déšť... Umývá tváře lidí, kteří se přišli naposledy rozloučit... K zemi padá rakev s Theresou... Tezina adoptivní matka drží v ruce zažloutlý papírek s nápisem: Nedokáži žít s pomyšlením, že se na mě už nikdy nebudete moci podívat jako na dívku s čistou duší... Nedokáži žít s pomyšlením, že mě odsoudili za něco, co jsem neudělala... Nedokáži žít bez Vaší lásky, snad proto umírám... Navždy Vaše Tez.